Sněmovna poslala do senátu nový Občanský zákoník

Středa 9. listopadu 2011

Občanský zákoník, základní kodex českého občanského práva, by měl po půlstoletí přestat platit a měl by ho nahradit nový kodex. Návrh z dílny profesora Karla Eliáše a iniciovaný v počátcích ještě Otakarem Motejlem přinesl do sněmovny ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ve sněmovně pro něj bylo 90 poslanců (kromě koaličních také dva sociální demokrati – Stanislav Křeček záměrně a Miroslav Svoboda omylem), proti bylo 35 zákonodárců. Před tím ale pro návrh na zamítnutí zákona, navržený zástupcem KSČM zvedlo ruku celkem 61 hlasujících poslanců opozice.

Obří kodex o třech tisících paragrafů je vytvořený pro podmínky v demokratické společnosti. Dává mj. větší svobodu při dohadování smluvních vztahů. I v některých zvláštních jednotlivostech zavádí podstatné změny: Zvíře přestává být z právního hlediska věcí, zvyšuje se zodpovědnost dědice za děděné závazky, adoptovat bude možné i dospělého člověka. Zvýšit se má také odškodnění za ublížení na zdraví.

Dosavadní mnohokrát novelizovaný zákon č. 40/1964 Sb. pochází ještě z dob hluboké totality, a přestože se zejména po roce 1989 dost proměnil, celková logika zákona již současnosti nevyhovovala a pro nedostatečnost tak byl Občanský zákoník dlouhodobě kritizován.

Mezi potenciální slabiny nového zákoníku patří pomíjení institutu registrovaného partnerství a také přejímání některých termínů jako pacht, vypuditel nebo výprosa, které patřily do občanskoprávní praxe za první republiky, ale později vymizely a dnes nejsou běžnému člověku srozumitelné.

Ministr Pospíšil při poslední řeči před hlasováním přijímání nového občanského zákoníku označil za historický okamžik srovnatelný se schvalováním rakouského všeobecného občanského zákoníku z roku 1811 nebo tzv. Koldínovými městskými právy ze 16. století.

Pokud zákoník překoná ještě případný odpor v Senátu nebo u prezidenta republiky, měl by vstoupit v platnost v roce 2014.

Zdroje[editovat]

NĚMEC, Jan. Poslanci změní naše životy, schválili občanský zákoník. Aktuálně.cz [online]. 2011-11-09 [cit. 2011-11-11]. Dostupné z: [1].