14. října má rada EU hlasovat o návrhu Chat Control
Rada EU by 14. října měla hlasovat o návrhu tzv. Chat Control.[1] Podle Bruselu se návrh týká ochrany dětí, plným názvem návrhu je Child Sexual Abuse Regulation and Directive. Kritici návrhu namítají, že se jedná o nástroj masového dohledu s dramatickým zásahem do soukormí, protože by zavedl monitorování prakticky všech zpráv, které evropané odešlou. Poprvé se návrh objevil v roce 2022, jeho zastánci se ho snaží prosadit opakovaně. Od samého začátku návrh odmítají bezpečnostní odborníci a lidsko-právní organizace.[2]
Podle návrhu by poskytovatelé on-line služeb, jakou jsou poskytovatelé chatovacích aplikací, cloudových úložišť, nebo sociálních sítí povinně prohledávali obsah souborů a odeslaných zpráv.[1][3] V případě nálezu materiálu souvisejícího s dětskou pornografií nebo zneužíváním nezletilých, by tyto byly předány k prošetření dalším orgánům.
Podle autorů se má jednat o klíčový nástroj k ochraně dětí.[1] Aktuálně se zprávy odesílají šifrovaně, takže se k obsahu zprávy dostane pouze příjemce. V případě schválení návrhu by před zašifrováním proběhla kontrola zprávy a v případě nalezení závadného obsahu by byly upozorněny příslušné orgány. Ty by pak komunikaci mohly dešifrovat a komunikaci sledovat podrobněji.[1] Kontrola odesílaných zpráv by probíhala přímo v mobilu nebo v počítači odesílatele.[4] Samotná komunikace by tak i nadále mohla být šifrovaná.
Šifrování by ale pak postrádalo smysl, protože poskytovatelé aplikací by museli zajistit zpřístupnění zpráv. Postup je přirovnáván k situaci, kdy by pošta kvůli kontrole závadného obsahu otevřela každý dopis.[1] Ještě před několika lety by byl takový postup nepředstavitelný. Kromě toho takovýto postup může vyvolat spoustu falešných hlášení a zahltit tak úřady.
Kritici návrhu varují, že prolomení šifrování nebo zavedení plošného dohledu může mít v nesprávných rukách devastující účinky. Jako příklad uvádějí případ, kdy zaměstnanci bezpečnostní služby ve Švédsku zneužívaly záznamů z bezpečnostních kamer ke sledování intimního soukromí klientů.[1]
Kromě toho má i další rizika:
- každý uživatel je potenciální pachatel,
- skenovací algoritmus může chybovat a skutečně závadný obsah může uniknout, umělá inteligence může halucinovat,
- není zaručeno, že k oslabenému obsahu se nedostanou živí lidé,
- žádná ochrana není dokonalá a ve výsledku obtěžuje nevinné, zatímco pachatelé si najdou jinou cestu,[4]
- vybudovaná infrastruktura se může použít i k jiným účelům, než kvůli kterým vznikla, např. za závadné mohou být začít považovány ironické komentáře o Evropské komisi.[5]
Paradoxem návrhu je prolomení soukromí v situaci, kdy EU prezentuje ochranu soukromí jako důležitou, kvůli které vzniklo i GDPR.[5]
S jednou z iniciativ pro zastavení návrhu ve formě stránek Figth Chat Control přišel dánský programátor.[2] Na stránkách je seznam zemí, které mají návrh podporovat a seznam europoslanců, kteří by měli o návrhu hlasovat v případě jeho přijetí radou EU. Server Fight Chat Control uvádí, že nejspíše 15 států bude návrh podporovat, má se jednat o Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Francie, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Malta, Portugalsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko. Tři státy, Rakousko, Nizozemsko, Polsko, mají být proti. Ostatní, Belgie, Česká republika, Estonsko, Finsko, Německo, Řecko, Lucembursko, Rumunsko, Slovinsko, jsou zatím zatím nerozhodnuté.[1]
Podle Markéty Gregorové ale Rada EU nemá jednotný postoj, a i kdyby ho odsouhlasila, musel by návrh schválit ještě Evropský parlament, který je v tuto chvíli jasně proti návrhu.[1] Největší frakce Evropská lidová strana je pro přijetí návrhu, ovšem má pouze 188 ze 720 mandátů.[4] Návrh by tedy v nejbližších čtyřech letech neměl být schválen.
Návrh zákona odmítl i premiér České republiky Petr Fiala i další politici. Nicméně jeho reakce se objevila až po té, co se informace o něm objevila v masových médiích.[6]
Podle premiéra je ochrana dětí důležitá, ale je nutné jí dosáhnout jinak, než prolomením soukromí milionů lidí.[3] Prolomení soukromí je podle něj nebezpečné a může být zneužito.[3] Podle Rakušana v daném znění Česko návrh rozhodně nepodpoří.[3]
Reference
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 ZOULOVÁ, Lenka; FIŠER, Miloslav. Brusel chce monitorovat každou zprávu na WhatsAppu i Messengeru. Novinky.cz [online]. 2025-08-26 [cit. 2025-08-27]. Dostupné z: [1].
- ↑ 2,0 2,1 Tomáš. Iniciativa Fight Chat Control. root.cz [online]. 2025-08-11 [cit. 2025-08-26]. Dostupné z: [2].
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Vláda si všimla online šmírování. „Česko nepodpoří Chat control,“ slibují Fiala i Rakušan. Echo24 [online]. 2025-08-26 [cit. 2025-08-27]. Dostupné z: [3].
- ↑ 4,0 4,1 4,2 VÁCLAVÍK, Lukáš. Chat Control může občany EU připravit o soukromí. Jak aktuálně vypadá návrh na plošné skenování všech zpráv. živě.cz [online]. 2025-08-26 [cit. 2025-08-27]. Dostupné z: [4].
- ↑ 5,0 5,1 Deryck. Evropská unie si chce číst náš WhatsApp. Přijde vám to normální?. médium.cz [online]. 2025-08-26 [cit. 2025-08-27]. Dostupné z: [5].
- ↑ Nic, mlčení. Až když to napsali na Novinkách,vyrazil Fiala do boje. Parlamentní listy [online]. 2025-08-26 [cit. 2025-08-27]. Dostupné z: [6].
- Monitoring:Citace elektronického periodika/periodikum/Novinky.cz
- Monitoring:Citace elektronického periodika/odkaz na periodikum/
- Monitoring:Citace elektronického periodika/datum aktualizace/
- Monitoring:Citace elektronického periodika/jazyk/česky
- Monitoring:Citace elektronického periodika/periodikum/root.cz
- Monitoring:Citace elektronického periodika/periodikum/Echo24
- Monitoring:Citace elektronického periodika/periodikum/živě.cz
- Monitoring:Citace elektronického periodika/periodikum/médium.cz
- Monitoring:Citace elektronického periodika/periodikum/Parlamentní listy
- 27. srpen 2025
- 27. srpen
- Soukromí
- Evropská unie
- Internet
- Zákony
- Společnost