Knihy všemi pěti smysly

Z Wikizpráv
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Sobota 16. května 2009

Svět knihy 2009

Češi jsou známi tím, že čtou. Turisté jsou občas zaskočeni, kolik lidí čte nejen v knihovnách, v parcích na lavičkách, ale i v metru. Tisíce českých čtenářů odloží v květnu své knihy a ve Veletržním paláci hledají, co ještě nečetli nebo co si mají přečíst znovu.

Patnáctý ročník veletrhu Svět knihy je významný jen tím půlkulatým jubileem, jinak je docela obyčejný. Tedy – pokud víte, že je tak obyčejně výjimečný každý rok. Co se týče literatury, najdete tu snad všechno. Uličkami proudí davy lidí, ale pořadatelé nehodnotí, jestli jsou s návštěvou spokojení. „Hlavně chceme, aby byli spokojení návštěvníci s nabídkou vystavovatelů a vystavovatelé s ohlasem návštěvníků. A když jsem dnes procházela kolem stánků, myslím, že většina tváří vyjadřovala pozitivní emoce,“ je ráda mluvčí veletrhu Jana Chalupová.

Knihy můžete prohlížet, poslouchat, a také osahávat, ochutnávat nebo očichávat. Tedy – sáhnout si samozřejmě můžete na nějakou krásnou vazbu, třeba ve speciální expozici výpravných ruských knih, ale ochutnání a přivonění si nechte raději na speciální koutek pro šéfkuchaře prezentující kuchařské knihy. Vaří se tu dobře a nezvykle – dejte si šneka, mušle, šafránové rizoto nebo lilkový kaviár, zkrátka by člověk jedl, až by se mu dělaly boule za ušima, což by mu zase mohlo vadit, kdyby chtěl opravdu knížky poslouchat, třeba ty nahrané od Audiostory.

V pestré společnosti mezi agenturou Dobrý den a edicí České televize přitahoval opět zájem mediální stůl Microsoft Surface a celá expozice Wikimedia Česká republika. Zatímco děti v interaktivní hře naháněly virtuální světlušky do virtuálních skleniček, wikipedisté vykládali dospělým o kladech i záporech. Největší zájem měli – světe div se – příslušníci starší až nejstarší generace, pro které zůstává dodnes internet zázrakem moderní doby, který současná mládež jaksi zapomíná ocenit. Aleš Cibulka, televizní moderátor ze stánku „odvedle“ se přiznává, že Wikipedii pochopitelně používá: „Když si zadáte na internetu nějaké hledání, vypadne vám Wikipedie.“

A kolem knihy, knihy, knihy, časopisy, slovníky a zase knihy. 319 vystavovatelů, z Veletržního paláce na každého připadlo na 10 metrů čtverečních. Kdyby se vystavené knihy složily z poliček na podlahu, nebylo by pro literaturu kam šlápnout. Kdo by ale dával knihy na zem? To v ní raději zalistujte, třeba v nejlepším slovníku roku – ve Velkém ekonomickém slovníku česko-německém a německo-českém, který vydalo plzeňské nakladatelství Fraus.

Kromě patnáctky je pro letošní veletrh významné číslo 27. Všech dvacet a sedm zemí Evropské unie totiž má v Praze v roce českého předsednictví Evropské unii své zastoupení. Jsou tu za jednotlivé národní literatury, i za literaturu evropskou, jednotlivá jména a stohy stránek. Nechybí ani ruská literatura, které patří prestižní místo v centrální expozici s neustálým zájmem – převážně rusky mluvících návštěvníků. Kdo má raději exotiku, může zvolit četbu z Malty, Tchaj-wanu nebo poprvé v historii veletrhu ze Saúdské Arábie.

Na knižní veletrh si našel cestu i prezident ČR Václav Klaus

S autory je možné se setkat, podat si s nimi ruku, získat jejich autogram – i jejich názor. Příležitostí je více než dost – 374 pořadů – v silách jednoho člověka není zvládnout všechno. Fontaine, Ørstaviková, Schulze, van Istendael, Moskvinová, Čuprinin, Pilipiuk, Šimko… Dále Borkovec, Dědeček, Cimický, Hilský… Abychom nezapomněli, tak Stránský, Lustig, Klaus, Sís, Kačírková, Vaculík, Neff, Vodňanský, Šibík, Topol… Občas někdo nedorazí, i když byl ohlášený, někdy se objeví nečekaně autor bez ohlášení, obrazy a vzpomínky se prolínají a v paměti zůstanou jen kuriózní zážitky. Třeba výrok nizozemského spisovatele Arnona Grunberga: „Osobně jsem vždy depresivní z románů, které končí happyendem. Naopak u smutných knih nebo filmů se vždycky rozveselím, třeba jenom proto, že si mohu uvědomit – no, on ten život ve skutečnosti není až zas tak špatný.“

Svět knihy deprese nevyvolává, i když se chýlí k nespornému happyendu.

Zdroje[editovat]

  • Čtete zprávu, která vznikla jako původní zpráva redaktora Okino (diskuse, příspěvky) podle vlastního zážitku, který ručí za její pravdivost. Pokud se vaše informace o události liší, Wikizprávy uvítají, pokud je s uvedením zdrojů doplníte či uvedete na diskusní stránce.