Abelovu cenu za rok 2013 získal Pierre Deligne

Pátek 22. března 2013

Norská akademie věd oznámila ve středu laureáta Abelovy ceny za rok 2013. Stal se jím Pierre Deligne, který pracuje v oblasti algebraické geometrie. Akademie mu cenu udělila za „převratné příspěvky v oblasti algebraické geometrie a jejich přetvářející dopad na číselnou teorii, teorii reprezentací a příbuzné obory“.

Výrazným Deligneovým úspěch byl například důkaz čtvrté Weilovy domněnky v roce 1974, která se týká vlastností Riemannovy funkce zeta. Souvisí s prvočíselnou funkcí a také s dosud nedokázanou slavnou Riemannovou hypotézou. Během důkazu Deligne navíc rozvinul koncept l-adické kohomologie a navázal tak na práci svého učitele Grothendiecka. Za své úspěchy už byl několikrát odměněn různými nejvyššími oborovými oceněními, získal například v roce 1978 Fieldsovu medaili a v roce 2008 Wolfovu cenu.

V reakci na nejnovější ocenění, ke kterému se váže i finanční odměna ve výši v přepočtu zhruba 20,5 miliónu korun, Deligne uvedl: „Na matematice je krásná sama matematika. Ocenění jsou přídavek“.

Zdroje[editovat]

Tato zpráva byla založena zčásti nebo zcela překladem zprávy Norwegian Academy of Science and Letters awards Belgian mathematician Pierre Deligne with Abel prize of 2013 na anglických Wikizprávách.

ARON, Jacob. Shapely algebra breakthrough wins million-dollar prize. New Scientist [online]. 2013-03-20 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: [1]. (anglicky)
BALL, Philip. Belgian Mathematician Wins Abel Prize for Shaping Algebraic Geometry. Scientific American [online]. 2013-03-20 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: [2]. (anglicky)