Divadlo Na Tagance oslavilo 50 let existence

Čtvrtek 24. dubna 2014

Slavné moskevské divadlo Na Tagance oslavilo 50 let od svého založení. Výroční představí Taganská fronta vytvořil pro tuto příležitost básník, herec, dramaturg a režisér Vladislav Malenko. Herci z minulosti i současnosti divadla se podíleli na poetické koláži z momentů slavné historie divadla a jeho souboru a s Malenkem se snažili vytvořit zdání jednoty mezi dvěma nesouhlasnými skupinami.

Jako čestný host večera byl pozván legendární ředitel divadla Nikolaj Dupak. Muž, který byl schopen vytvořit výtečné podmínky pro herce a umělce během sovětské éry velmi opozičního divadla a kterému se dokonce podařilo postavit novou budovu pro divadlo, byl ve svých 92 letech pozdraven s hlasitými ovacemi.

Jak Aljona Karasová ve svém komentáři pro deník Rossijskaja Gazeta napsala, „Taganka byla symbolem svobody v nesvobodné zemi. A tak se stala předmětem lásky. Chovali se k ní jako k dívce-chuligánce, nebojácné, hrdé a posměvačné.“ Také opakovala část projevu Veniamina Smechova, který popsal prvních 16 let mezi roky 1964, kdy bylo divadlo založeno, a 1980, kdy zemřel Vladimir Vysockij, jako zlatou éru Taganky. Vysockého skladby byly hrány z nahrávek a zpívaly se živě během jubilejního představení, jeho portrét byl promítán na zdi za scénou.

Všude se ale zároveň připomíná, že oslava se konala bez zakladatele divadla. Jurij Ljubimov se rozloučil se společností v hněvu během zájezdu do Prahy a od té doby nevstoupil na podlahu divadla. Dokonce i na speciální tiskové konferenci k výročí ho nahradila jeho manželka Katalin. V Taganské frontě ale byl Ljubimov mnohokrát připomenut.

Mnoho jiných žijících hvězd divadla však bylo přítomno a mnohé zemřelé hvězdy vzpomenuty, počínaje nezapomenutelným Vladimirem Vysockým, přes Leonida Filatova, Davida Borovského, Valerije Zolotuchina, Borise Chmelnického až po Innu Uljanovovou.

Oleg Karmunin z deníku Izvestija napsal, že jen hudební pojetí Taganské fronty od Sergeje Letova bylo přesvědčivé, jinak zmínil, že soubor se těžko snažil najít svůj způsob, jak být se svým mentorem Ljubimovem i bez něho najednou.

Jak Karmunin citoval z veršů představení, které se týkaly Ljubimova: „Kapitán lodi opustil archu, zanechav starý řecký chór na náměstí...“

Zdroje[editovat]

КАРМУНИН, Олег. Театр на Таганке заменил Высоцкого на Шевчука. Известия [online]. 2014-04-24 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: [1]. (rusky)
КАРАСЬ, Алена. Чуть помедленнее, кони. Российская газета [online]. 2014-04-25 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: [2]. (rusky)