Přeskočit na obsah

Vyšla kniha Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji

Z Wikizpráv

Čtvrtek

Český hydrometeorologický ústav vydal novou knihu Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. Tato unikátní publikace seznamuje čtenáře s existujícími či zaniklými meteorologickými sloupy na území České republiky a kromě náhledu do literaturou dosud prakticky nepokryté problematiky může posloužit i jako dobrý tip na výlety.

Meteorologické (povětrnostní) sloupy se těšily velkému zájmu především na přelomu 19. a 20. století a za první republiky. Některé tyto drobné stavby byly postupem času zdevastovány či zcela zanikly, jiné byly naopak po roce 1990 rekonstruovány, a dokonce vzniklo i několik nových.

Kniha v reprezentativní úpravě vznikala 5 let (informace se však shromažďovaly již od roku 2008) a váží cca 1 kilogram. Popis 111 objektů na území České republiky doplňuje 192 současných či historických fotografií a reprodukcí a 37 autorských kreseb.

Prodejní cena je 480 Kč.

Obsah

[editovat]

První kapitola Co víme o povětrnostních sloupech seznamuje čtenáře s koncentrovanými poznatky o meteorologických sloupech a předkládá je formou odpovědí na záměrně zvolené otázky seřazené tak, aby poskytly informace o základním vymezení těchto staveb, připomněly jejich historii, předložily jejich charakteristické znaky a přiblížily jejich místní vnímání a události s nimi spojené včetně jejich současnosti. Jednou z těchto otázek je mimo jiné i to, zda meteorologický sloup postavil Jára Cimrman.

Druhou, nejrozsáhlejší, kapitolou je Přehled meteorologických sloupů podle vzniku rozdělený do pěti časově navazujících částí, který prezentuje 111 ke dni vzniku knihy známých existujících i zaniklých meteorologických sloupů na našem území nacházejících se v 90 sídlech. Z nich vzniklo 96 před druhou světovou válkou, čtyři pak do roku 1990 a zbylých 11 poté. Tento katalog doplňují přehledné mapy s vyznačením existujících, zaniklých a všech sloupků dohromady.

Úvod každého časového úseku popisuje poměry v českých zemích, vývoj zřizování meteorologických sloupů a přináší stručné informace o souběžném rozvoji meteorologie jako vědního oboru na našem území.

První část Konec 19. století a začátky zřizování meteorologických sloupů odráží situaci na samotném počátku existence těchto zařízení a staveb.

Další dvě, obsahově nejrozsáhlejší, části, Začátek 20. století a vlna obliby meteorologických sloupůSituace po 1. světové válce a druhá vlna zájmu o meteorologické sloupy korespondují s dvěma velkými vlnami zájmu o popisované stavby, které však byly dramaticky přerušeny světovými válkami.

Navazující čtvrtá část Období po 2. světové válce a úpadek meteorologických sloupů zachycuje situaci, kdy mnohé meteorologické sloupy chátraly následkem válečných bojů, byly ničeny vandaly, nebo jen stály bez povšimnutí svého okolí. Tehdy byly tyto objekty jen částečně opravovány a obnovovány.

Poslední, pátá část Přelom 20. a 21. století a částečná obnova a vznik nových meteorologických sloupů začíná rokem 1990, od něhož lze vypozorovat snahy o komplexní rekonstrukce některých původních staveb, nebo dokonce i případy zřizování nových, částečně v duchu historické tradice, ale převážně již s moderními elektronickými prvky a designem.

Třetí kapitola Meteorologické přístroje v povětrnostních sloupech podrobně popisuje používané větrné korouhve, tlakoměry (barometry, barografyaneroidy), teploměry, vlhkoměry a unikátní Lambrechtův povětrnostní telegraf, který uměl na základě aktuálně naměřených dat relativně přesně předpovídat až 11 typů počasí na následujících zhruba 30 hodin.

Čtvrtá kapitola Výrobci a dodavatelé meteorologických skříněk a přístrojů představuje osoby a firmy, které byly producenty výbavy povětrnostních sloupů. Největší část je věnována nejvýznamnějšímu z nich – Wilhelmu LambrechtoviGöttingenu, představen je i Heinrich KappellerVídně a další, včetně českých firem. V závěru jsou pak zmíněny dva překvapující a ojedinělé současné české podniky.

Pátá, poslední, kapitola Doporučení k vyhledávání, rekonstrukci a zřizování meteorologických sloupů přináší zájemcům o tyto tři aktivity v rámci dané problematiky bodově sestavené návody vytvořené na základě zkušeností při tvorbě knihy.

Knihu po poznámce o výhledu do budoucnosti uzavírá místopisný rejstřík a bohatý seznam literatury a odkazů k jednotlivým stavbám v katalogu.

O autorech

[editovat]

Ing. René Tydlitát je letecký meteorolog. V tomto oboru aplikované meteorologie pracoval pro Vzdušné síly Armády České republiky, na konci své aktivní vojenské kariéry pak jako inspektor Hydrometeorologické služby AČR. Jako inspektor pracoval následně i na Úřadu pro civilní letectví a od roku 2014 je zaměstnancem Českého hydrometeorologického ústavu opět v oboru letecká meteorologie. V odborné činnosti se vždy zajímal zejména o metody měření a pozorování počasí a související meteorologické přístroje, což jej mj. přivedlo i k drobným architektonickým objektům s měřicími meteorologickými přístroji. Postupně projevený zájem o dokumentární fotografii podpořený absolvováním Pražské fotografické školy a setkání s Janem Trejbalem v roce 2015 při vernisáži týkající se odhalení nového meteorologického sloupu měly za následek, že své fotografické i badatelské úsilí zaměřil na zpracování tématu (historických) meteorologických sloupůČeské republice.

MgA. Bc. Jan Trejbal je urbanista-výtvarník. Nejprve absolvoval stavební průmyslovku a poté obor Glass and Free-form architecture na Fakultě architektury ČVUT. Dále pokračoval na Akademii výtvarných uměníPraze, kde ukotvil svůj zájem do inter-disciplinárních souvislostí mezi umělecký a vědecký pohled na svět. Výsledkem tohoto procesu bylo v roce 2011 založení interaktivní platformy Neolokator.cz orientující se na tvorbu profesionálních studií a dlouhodobě podporující regionální rozvoj. V témže roce byl společně s Idou Čapounovou (Chuchlíkovou) oceněn hlavní cenou Young Architecture Award za práci Český venkov. Více než 3 roky vyučoval autorský předmět „Topologie tvorby kulturní krajiny” na Akademii výtvarných uměníPraze, dále pedagogicky působil na UMPRUMFA ČVUT. Věnuje se i osvětové a publikační činnosti (např. Zlatý řez, ERA21, Česká televize, Lidové noviny, Reportér, Deník.cz), od roku 2017 vysílá pořady Vizitka a Reflexe na Českém rozhlase Vltava.

Zdroje

[editovat]