Čína: Kvůli politickému tlaku byl zrušen projekt občanských knihoven

Z Wikizpráv
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Úterý

Oblasti čínského venkova nedostávají tolik prostředků na zajištění vzdělávání jako bohatší městská centra. Tento nepoměr je obecně známým problémem a bylo založeno mnoho organizací, jejichž cílem je zlepšit situaci ve venkovských oblastech a zajistit, aby místní studenti ve výuce nezaostávali.

Nedávno bylo pod politickým tlakem vynuceno zrušení nezávislého projektu knihoven nazvaného Čínská vesnická knihovna (li-žen).

Zástupci tohoto projektu oznámili jeho ukončení 18. září 2014 na populární mikroblogové stránce Sina Weibo a uveřejnili otevřený dopis, ve kterém mluvili o tlaku, kterému byli vystaveni. Tento dopis byl na čínských sociálních médiích široce sdílen a úřady ho později cenzurovaly. Nezávislý zpravodajský server China Digital Times publikoval kopii[1] tohoto dopisu pomocí služby Google Plus.

Dopis odhalil, že ministerstvo kultury, ministerstvo školství a úřad veřejné bezpečnosti začaly od letošního června na projekt knihoven vyvíjet tlak. V některých případech podnikly úřady v knihovnách zátah na publikace, které se zabývaly náboženstvím. Byla například zabavena klasická sociologická práce Maxe Webera Protestantská etika a duch kapitalismu. Stejně tak bylo vynuceno zrušení online platformy pro nábor dobrovolníků a obchodu s upomínkovými předměty. K 19. září se uzavřely knihovny projektu po celé zemi. Projekt Čínská venkovská knihovna zdůraznil[2], že „žádná z knihoven nebyla dobrovolně zavřena z důvodu špatného hospodaření“.

Projekt byl založen v roce 2007 a jeho cílem bylo „pomoci náctiletým z vesnických oblastí, aby vyrostli ve zdravé, běžné moderní občany“ zajištěním volného přístupu ke knihám. Během posledních sedmi let se projekt stal partnerem mnoha místních škol a vládních knihoven a založil 22 knihoven napříč 11 čínskými provinciemi. Jeho činnost byla podporována pomocí dárcovství a práce dobrovolníků.

Li Jing-čchiang, zakladatel projektu vesnických knihoven, vystudoval ekonomiku na Pekingské univerzitě a rozhodl se pozvednout gramotnost a vzdělání pomocí veřejných knihoven poté, co byl svědkem nedostatku kvalitního vzdělávání ve venkovských oblastech Číny.

Existuje spekulace, že úřady mohly být znepokojeny zahraničními dárci a křesťanským vyznáním Li Jing-čchianga. Li ovšem vysvětlil, že přestože projekt získal celkem 15 000 eur prostřednictvím malých grantů od jedné německé nadace, byla tato nadace založena Číňany, kteří žijí v cizině, a všechny příspěvky pocházely tedy od čínských občanů a organizací. V roce 2013 opustil Li funkci výkonného ředitele a v roce 2014 rezignoval také jako člen správní rady.

Jelikož šlo v tomto případě o nepolitickou a nenáboženskou charitativní skupinu, vyvolal celonárodní zátah na knihovny mnoho komentářů. Bývalý dobrovolník této organizace nabídl[3] vysvětlení pro ukončení projektu na stránkách Zhihu, platformy určené k odpovídání na nejrůznější dotazy:

„Skutečným problémem této organizace bylo, že se rozvinula příliš rychle. Zatímco většina projektů — včetně veřejných knihoven, starších kamarádů [projektu na bázi mentorování] a výuky venkovských dívek — byla stále ještě v počátcích, odvážné spuštění Univerzity Li-žen [projektu letního tábora, který byl na nátlak zrušen] tuto organizaci potopilo.“

Vzhledem k tomu, že vzdělání je hlavním dějištěm ideologického boje proti „západním hodnotám“, například proti „občanským právům“, jsou jakékoli vzdělávací iniciativy nepodléhající přímé kontrole Komunistické strany Číny zakázány.

Uživatel serveru Weibo a dřívější příznivec projektu, který si říká „Pronásledování prázdného snu“ (@空空追梦), věří, že ukončení projektu bylo spíše výsledkem problémů ve vedení než politického tlaku:

„Je v tom všem hrozný chaos. Projekt knihoven, který byl původně pasivním symbolem svobody, se stal projektem, proti kterému zasáhli. Místo toho, aby se vedení zamyslelo, co se pokazilo, nepřestávalo mluvit o principech nevládních organizací a „občanech“ a dávalo vinu politice úřadů. Je skličující vidět lidi, jak nepřijímají svou zodpovědnost. Jako přítel Li-žen musím v tento kritický okamžik nechat téct studenou vodu, zazvonit na pohřební zvonec a zažehnout oheň.“

Tchajwanský profesor Š'-chung Lo, který studoval vývoj občanské společnosti v pevninské Číně, napsal na svém blogu:

„V pevninské Číně se angažování ve filantropii a občanské společnosti stalo nebezpečným povoláním. Bez ohledu na to, jak moc se tito lidé vyhýbají politice, stále se mohou stát cílem zátahů ze strany úřadů. Uzavření čínských venkovských knihoven je znepokojivým indikátorem současného stavu společnosti v pevninské Číně a ničí poslední naději těch, kteří v Číně chtějí vidět postupnou reformu.“

Zdroje[editovat]

  1. 中国数字时代. 立人乡村图书馆. Google plus [online]. 2014-09-19 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: [1]. (čínsky)
  2. Screenshot sociální sítě Sina Weibo
  3. 墙外仙. 知乎:如何看待立人图书馆被迫关闭一事?. 墙外楼 [online]. 2014-09-09 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: [2]. (čínsky)