Přeskočit na obsah

Berlusconi ztratil důvěru a odstoupí

Z Wikizpráv

Úterý

Berlusconi v červnu na summitu Evropské lidové strany

Italský premiér Silvio Berlusconi se vzdá úřadu. Parlament sice přijal návrh rozpočtu na příští rok, ale hlasovalo pro něj jen 308 poslanců, zatímco 321 se hlasování zdrželo. Premiéra již před tím vyzvali k rezignaci jak jeho političtí soupeři z středolevé opozice, tak dokonce předseda hlavního koaličního partnera, Ligy severu.

Berlusconiho problémy tak znamenají rozpínání politické krize Evropou, sužovanou dluhovou krizí v eurozóně. Nyní vážně ohrožuje i Itálii, třetí největší evropskou ekonomiku.

Předsedu vlády již v minulosti několikrát ohrožovalo možné vyslovení nedůvěry, ale pokaždé uspěl, ať už šlo o sexuální skandály, nebo politické potíže. Definitivním podnětem bylo již další zdražení obchodu s italskými dluhopisy, roční výtěžek desetiletých bondů stoupl nad 6,7 %, což je nejvyšší suma v historii vydávání vládních dluhopisů zemí platících eurem. Hodnota se již blíží psychologické hranici sedmi procent, kterou odborníci považují za nezvladatelnou.[1]

Stále vážnější potíže Evropy připustil i švédský ministr financí Anders Borg, když na jednání v Bruselu řekl: „Evropa ztrácí důvěryhodnost. Řešením dluhové krize musí být snížení dluhu a ta zodpovědnost je na zemích s vysokým dluhem, což jsou zjevně Řecko a Itálie.“

Zdroje[editovat]

  1. Italian Bonds Rise, Bunds Drop, Before Berlusconi Tested by Vote. San Francisco Chronicle [online]. 2011-11-08. Dostupné z: [1]. (anglicky)