Internetová dohoda vyvolala rozhořčení napříč Evropou

Z Wikizpráv

Sobota

Protestující proti ACTA v Mnichově

Desítky tisíc Evropanů čelily mrazivým teplotám, aby se spojily proti kontroverzní smlouvě na ochranu duševního vlastnictví. Protestující vyšli do ulic evropských měst, od Sofie a Vilniusu, po Prahu a Paříž, aby vyjádřili nespokojenost s Obchodní dohodou proti padělatelství, známou též jako ACTA.

Dohoda byla vyjednávána několik let a země jako Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea tvrdí, že je potřeba pro ochranu práv hudebníků, filmařů a oděvních a farmaceutických společností. Ale v posledních několika měsících se dohoda dostala pod kritiku mladých lidí v Evropě, kteří tvrdí, že schválení dohody povede k cenzuře internetu.

Někteří demonstranti, jako Jan Hůlek v Praze, také vyjádřili znepokojení nad tím, jakým způsobem byla smlouva ratifikována. „Hlavní důvod, proč jsem tady, je ten, že ACTA byla přijata, aniž by to lidé věděli. Nevěděli jsme, že je ACTA připravována, tam měla být diskuze, než jsme ji přijali. Ale nebyla,“ řekl Hůlek.

Jiní, jako předseda Act Up Paris Frederic Navarro uvedl, že negativní dopad dohody se projeví po celém světě. „Osmdesát procent Afričanů, kteří mají AIDS, jsou léčeni generickými léky vyrobenými v Indii. Pokud bude tato dohoda podepsána, nebudou mít přístup ke generickým lékům a zemřou, zatímco farmaceutické laboratoře budou profitovat na našich životech,“ řekl Navarro.

Austrálie, Kanada, Japonsko, Maroko, Nový Zéland, Singapur, Jižní Korea a Spojené státy podepsaly dohodu loni v říjnu a více než 20 členských států Evropské unie schválilo dohodu ACTA minulý měsíc. Ale několik zemí, včetně Německa, upustilo od oficiálního podpisu dohody, jakmile začaly protesty nabírat na síle.

Související zprávy[editovat]

Zdroje[editovat]