Kdo říká, že smíte blokovat Google? Čínský občan žaluje telekomunikační společnost

Úterý 23. září 2014

Svět podle internetové cenzury.
Legenda: modrá: žádná cenzura, žlutá: částečná cenzura, červená: pod dohledem, černá: vysoce kontrolovaná

Gmail a služby společnosti Google zahrnující hledání, Google Scholar, mapy, překladač a kalendář jsou v pevninské Číně od června 2014 z velké části nepřístupné – všechny byly zablokovány před 25. výročím protestů na náměstí Nebeského klidu.

Wang Long, právník žijící ve městě Šen-čen, žaluje společnost China Unicom, druhého největšího telekomunikačního operátora v zemi, za neschopnost poskytnout přístup k online službám společnosti Google. Wang vysvětlil prostřednictvím sociálních médií, že ví, že není pravděpodobné, že by tento případ vyhrál, ale chce ukázat, že občané mají právo stavět se proti takovým rozhodnutím.

Čínská vláda již při několika příležitostech popřela, že by se podílela na cenzuře internetu, a běžně tvrdí, že účelem kontroly přístupu k internetu je pouze blokovat ilegální obsah jako například pornografii, bránit finanční kriminalitě a zajišťovat národní bezpečnost. Rozhodnutí blokovat stránky s online obsahem a vyhledávače by mohlo spadat do jmenovaných kategorií, ale je těžké nahlédnout, jak se toto prohlášení vztahuje k osobním emailovým službám. Zatím žádný čínský úřad nevysvětlil, proč jsou online nástroje firmy Google, jako je překladač, Gmail a Google Scholar, od června blokovány. Tento dusivý nedostatek zodpovědnosti a transparentnosti při vytváření internetové politiky a jejím prosazování nechává čínské internetové uživatele již roky tápat ve tmě. Žaloba, kterou Wang podává, je pokusem vnést do záležitosti světlo.

V polovině srpna byla spuštěna online kampaň, která žádá od Ministerstva průmyslu a informačních technologií (MIIT) – státního úřadu zřízeného v roce 2008 pro regulování a rozvoj sektoru informačních a komunikačních technologií – zprávu o úředních vyhláškách o blokování služeb Google, Google+, Youtube a Gmail. Odpovědí bylo, že „takovéto dokumenty neexistují“.

Pokud toto prohlášení vylučuje účast MIIT v nedávném blokování zámořských webových stránek, mohla tato nařízení, jak spekuluje čínský bloger Lu Songsong, přijít přímo ze Státního úřadu pro informace na internetu (State Internet Information Office), který spadá pod Státní radu. Tento úřad byl založen v roce 2011, aby koordinoval a dozoroval správu online obsahu a zabýval se správou podnikání souvisejícího s online zpravodajstvím. Státní rada opravdu nedávno vyhlásila soubor regulací týkající se služeb posílání zpráv mobilními telefony v rámci systému Instant Messaging. Ale cenzurní pravomoci by mohly také náležet Ústřední vedoucí skupině pro informatizaci a internetovou bezpečnost (Central Internet Security and Informatization Leading Group), kterou vede čínský prezident Si Ťin-pching a která byla založena v únoru 2014, aby se věnovala záležitostem informační bezpečnosti země.

Pokud by se občanům podařilo identifikovat úřad, který vydává a schvaluje požadavky na blokování stránek, bylo by mnoho legislativních a technických otázek týkajících se čínské cenzury internetu jasnějších. Ale někteří diskutující předpovídají, že úřady půjdou jinou cestou. V nedávném článku citovaly provládní noviny Global Times pekingského experta na kybernetickou bezpečnost, který označil společnost Google za viníka cenzury ze strany úřadů:

„China Unicom nemá na tomto selhání žádný podíl. Je to společnost Google, která nese vinu, protože neprovozuje své služby v Číně. Vyzývám společnosti jako Google, Twitter nebo Facebook, aby poskytovaly své služby v Číně a přijaly [příslušný dohled].“

Podobně jako v jiných zemích, které omezují online obsah, se může i v rámci Číny stát běžným, že bude požadovat od zámořských poskytovatelů online služeb, například od sociálních médií, aby cenzurovali příspěvky uživatelů — pokud budou chtít, aby jejich služby zůstaly v zemi přístupné.

Když služba LinkedIn (spuštěná v Číně v únoru 2014) letos v červnu vysvětlovala svůj obrat v přístupu k cenzuře, prozradila, že ten samý měsíc obdržela požadavek od čínských úřadů, aby cenzurovala svůj obsah. Aby tato stránka zůstala v Číně přístupnou, vyhověla služba LinkedIn požadavkům a nezobrazuje nyní citlivý obsah přicházející zvnějšku a stejně tak citlivý obsah, který je odesílán z Číny, nebude přístupný vnějšímu světu, aby bylo možné „bránit čínské uživatele před odvetou ze strany vládních představitelů,“ jak uvedl mluvčí této služby.

Ačkoli jsou stránky LinkedIn nyní v Číně přístupné, uživatelé v pevninské Číně jsou nadále omezováni ve způsobu, jakým mohou tuto službu používat. Jak uvedlo mnoho skupin pro lidská práva, politika „globálního blokování“ služby LinkedIn omezila míru, do které mohou čínští občané komunikovat s vnějším světem – a zasahuje také do práv uživatelů mimo Čínu.

Rozhodnutí soudu ve věci žaloby Wanga Longa nebylo dosud vyhlášeno. Přestože mnozí čínští online aktivisté podle všeho neočekávají, že by soudní proces mohl zbavit občany pochybností a vysvětlit právní důvody blokování, tleskají Wangově snaze prozkoumat vládní odpovědnost za porušování práva občanů na volný přístup k internetu.

Zdroje

• Tato zpráva je založena zčásti nebo zcela převzetím zprávy Kdo říká, že smíte blokovat Google? Čínský občan žaluje telekomunikační společnost a požaduje odpovědi, vydané projektem Global Voices Online. Text všech zpráv Global Voices je uvolněný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0.