Lidskoprávní organizace truchlí nad smrtí aktivistky Irene Fernandez

Z Wikizpráv
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pondělí

Irene Fernandez v roce 2008

Lidskoprávní organizace všude po světě truchlí nad smrtí známé malajsijské aktivistky Irene Fernandez. Irene zemřela na selhání srdce 31. března 2014 ve věku 67 let.

Irene založila skupinu „Tenaganita“, která se věnuje ochraně práv migrantů a uprchlíků. Byla dlouholetou aktivistkou, důsledně a odvážně se zasazovala za práva žen, pracujících a ostatních přehlížených skupin. V roce 2005 obdržela ocenění „Right Livelihood Award“ (Cena za správný, spravedlivý, přínosný způsob života), také označovanou jako „Alternativní Nobelova cena“.

Irene byla zatčena v roce 1996 a obviněna ze „zákeřného vydávání falešných zpráv“ v souvislosti se svojí prací, která odhalila týrání migrantů v detenčních centrech. Její soud trval 13 let a stal se nejdelším v historii Malajsie.

Aliran, malajsijská skupina zasazující se za lidská práva, ocenila statečnost Irene jako aktivistky, která byla záštiplně pronásledována vládou:

„Boj za lidská práva přišel o oddanou bojovnici, která se odvážně postavila na obranu poctivého a spravedlivého přístupu k nebohým pracujícím migrantům, kteří jsou často vykořisťováni a týráni bezohlednými zaměstnavateli a agenturami.
Vášnivě a odhodlaně usilovala o naplnění svého cíle — důstojné životní úrovně utlačovaných a utiskovaných. A jako všichni obhájci lidských práv byla i ona pronásledována vládou, která netoleruje jakýkoli vzdor od těch, kteří se snaží domoci spravedlnosti.“

Steve Oh (malajsijský spisovatel známý svým románem Tiger King of the Golden Jungle – pozn. Wikizpráv) líčí Irene jako malajsijskou ‚Johanku z Arku‘ utlačovaných migrantů:

„Političtí tyrani neférovým způsobem zkomplikovali život této nebojácné, nezkrotné a skromné malajsijské ‚Johanky z Arku‘, která ve své zemi bojovala za utiskované migranty a uprchlíky.
Je těžké mluvit o Irene bez toho, abychom zmínili nepřátelské prostředí, ve kterém se úřední orgány bránily jakékoli kontrole a zdráhaly se přijmout zodpovědnost za své činy. Musela projít nevýslovným strádáním, když se dostala do rukou panovačných úředníků, kteří na ni neustále doráželi.
Jak jsem napsal, vybavuji si sílu této pozoruhodné ženy, do jejíž stoické vyrovnanosti bylo vryto utrpení téměř světice — utrpení ne kvůli vlastnímu prospěchu, ale kvůli pomáhání bezmocným v jejich těžkém údělu.“

Vůdce opozice Anwar Ibrahim také uctil památku Irene:

„…zastánce slabých, chudých a přehlížených, bojovnice s opravdovým odhodláním tváří v tvář pronásledování a neustálému obtěžování ze strany vládních orgánů.
Samozřejmě jde také o těžkou osobní ztrátu, protože byla blízkou rodinnou přítelkyní a mou kolegyní od dob našeho působení v Malaysian Youth Council (Malajsijská rada mládeže).“

Charles Santiago, člen malajsijského parlamentu za volební obvod Klang, shrnul Irenin odkaz:

„Nic z pronásledování a obtěžování, se kterými se setkala, nezadusilo její odvahu dále bojovat. Vedla boj, který byl skutečně inspirující pro mladší generaci. Její oddanost lidským právům a spravedlnosti se stala legendou.
Všichni se snažíme za sebou něco zanechat, když se naše cesta na zemi blíží svému konci. Irene zanechala odkaz, díky kterému bude nejen pokračovat boj za práva utlačovaných a nerovnoprávných, ale který bude mimo to nadále inspirovat ostatní k tomu, aby byli odvážní tváří v tvář nepřízni osudu a aby i přes obtíže pokračovali v boji za to, čemu věří.“

Před několika lety ocenily Spojené státy americké Irene jako jednu z nejvýznamnějších světových aktivistů a aktivistek, kteří neúnavně pracují na vymýcení moderního otroctví. Velvyslanec USA v Malajsii Joseph Y. Yun vyjádřil smutek na Ireninou smrtí:

„Lidé v Malajsii a všude po světě si jí velmi vážili pro její dlouhodobé zásluhy o boj za chudé a opomíjené. Před několika lety ocenilo ministerstvo zahraničí USA Irene jako jednu z deseti předních světových aktivistů a aktivistek, kteří se zasazují o zastavení moderního otroctví. Vláda Spojených států nemohla najít pro toto ocenění lepší osobnost. Na nás všechny hluboce zapůsobilo její vnitřní přesvědčení i to, jak v Malajsii prosazovala dodržování lidských práv. Všem nám bude upřímně chybět Irenino zanícení, oddanost věci a především její přátelství.“

Zdroje[editovat]