Lotyši v referendu odmítli ruštinu jako druhý úřední jazyk

Z Wikizpráv

Neděle

Razítko v pasu lotyšských Rusů na podporu ruštiny jako úředního lotyšského jazyka

Lotyšsko nebude mít ruštinu jako druhý úřední jazyk. V referendu to odmítli tamní voliči. Výsledky známé po sečtení téměř všech hlasů podle ústřední volební komise říkají, že tři čtvrtiny voličů řekli ve včerejším referendu ne. V Lotyšsku žijí zhruba dva miliony obyvatel, z nichž zhruba třetina hovoří rusky.

Mnoho etnických Lotyšů považuje ruštinu za jazyk bývalých sovětských okupantů. Podle Dzintry Kangereové bylo už samotné hlasování směšné. Rozzlobilo ji, že vůbec musela hlasovat o tom, co je podle jejích slov jasné samo o sobě, tedy že po 20 letech nezávislosti museli Lotyši hlasovat o svém jazyce. Je to podle ní ostuda, ale domnívá se, že výsledek hlasování ukázal, že v Lotyšsku je jen jeden jazyk, a to lotyšský.

Naopak Nasťa Guževová hlasovala ve prospěch změny, která by v úředních věcech zrovnoprávnila lotyštinu a ruštinu. Podle ní nejde při jejím hlasování o nějaký špatný postoj vůči lotyštině. Říká, že sama mluví plynule lotyšsky, přestože vyrostla v ruské škole, nemá proti Lotyšům nic. Jde prý jen o protest proti lotyšské politice. Říká, že ruštinu nepodporuje jako druhý státní jazyk, ale jako jazyk národnostní menšiny.

O hlasování byl velký zájem, před volebními místnostmi se tvořily fronty a hlasovat přišlo více než 70 procent registrovaných voličů. Je to podstatně víc než při posledních volbách.

V éře sovětského Lotyšska se do Pobaltí přistěhovaly statisíce Ukrajnců, Bělorusů a Rusů. Mnozí z nich se nikdy nenaučili lotyšsky a po vyhlášení samostatnosti Lotyšska nedostali jeho občanství. Řada Rusů žijících v Lotyšsku nyní tvrdí, že jejich názorům nikdo nenaslouchá. Etničtí Lotyši se naopak domnívají, že referendum je pokusem vrátit Lotyšsko zpět do ruské sféry vlivu.

Zdroje[editovat]