Obamova kompromisní dohoda o daních rozčílila jeho demokraty
Rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy dohodnout se s republikány na kompromisu o daňových škrtech vyvolalo odpor mezi mnoha demokratickými kongresmany. Podle nich prezident nebojuje dostatečně o prosazení klíčových principů z programu demokratů. Politologové se domnívají, že Obamův posun do středu politického spektra souvisí s úvahami o možnostech znovuzvolení v roce 2012.
Dosud Obama spoléhal na podporu demokratů při prosazování svých návrhů. Republikánské hlasy nezískával často i proto, že republikáni hlasovali proti jeho názorům ze zásady. Jeho nejnovější rozhodnutí dohodnout kompromis o prodloužení daňových škrtů nastavených už za vlády George Bushe výměnou za prodloužení podpory pro nezaměstnané tak představuje zlomový moment v jeho politice.
„Protože žijeme ve velké a rozmanité zemi a lidé tu mají mnoho složitých postojů, znamená to, že abychom něco udělali, musíme dospět ke kompromisu,“ řekl Obama. Kompromis přitom následoval jen několik týdnů poté, co republikáni výrazně posílili v Kongresu ve volbách, jež se staly neoficiálním referendem o Obamovi samotném.
Demokraté jsou proti[editovat]
Demokratičtí kongresmani jsou ale rozhořčení, že Obama nebojoval dostatečně proti prodloužení Bushových daňových úlev pro nejbohatší. Newyorský člen Sněmovny reprezentantů Anthony Weiner řekl v televizním vysílání stanice ABC: „Chceme, aby náš prezident měl úspěch. Nepochybujeme o tom a to nás odlišuje od republikánů. Ale musím vám něco říct. Pro prezidenta to bude jen horší, pokud se nechá dotlačit k dohodám, jako je tato.“
Většina demokratů ve Sněmovně reprezentantů na uzavřeném zasedání svého klubu hlasovala proti tomuto plánu, což aspoň na určitou dobu zabrzdí úsilí Bílého domu dospět k rychlému prosazení návrhu v Kongresu.
Obamovo rozhodnutí dohodnout se s republikány vyvolalo šok v liberálním křídle Demokratické strany, domnívá se Faiz Shakir ze Střediska pro americký pokrok. „Stejně šokující a znepokojivé to bylo pro základnu demokratů vidět, jak prezident Obama prakticky vzdal jeden ze základních programových bodů v domácím programu a nezískal prakticky nic výměnou,“ řekl Shakir.
Obama na začátku týdne obhajoval dohodu s republikány a také poslal vzkaz vystrašeným demokratům. „Budu rád, jestli si republikáni zkoušejí, jestli se chci pouštět do dalších soubojů o řadě témat. Myslím, že zjistí, že chci, a myslím, že Američané budou na mé straně v celé řadě těchto soubojů.“
I někteří konzervativní republikáni kritizovali dohodu, protože podle nich přispěje k růstu rozpočtového schodku. Podle šéfa republikánských senátorů Mitche McConnella většina jeho straníků dohodu podporuje: „Dosáhli jsme dvoustranné dohody. Teď je čas, aby k dohodě dospěli i demokraté v Kongresu a dovolili nám jednat v prospěch země,“ řekl.
Obama bojuje o znovuzvolení[editovat]
Mnoho politologů se domnívá, že prezident se především snaží znovu získat podporu nezávislých voličů. Středoví voliči hráli velkou úlohu při Obamově vítězství v roce 2008, ale mnoho z nich letos opustilo tábor demokratů a volilo republikány. Většina nezávislých voličů navíc podle průzkumů chce, aby obě velké strany začaly spolupracovat místo toho, aby pokračovaly v nekonečných sporech.
Politický poradce Mark Penn řekl: „Myslím, že prezident získal posunem do středu možnost říct jak levici, tak pravici: Podívejte se, voliči chtějí, abychom něčeho dosáhli, a pokud to nedovedeme, nikdo z nás tu nevyhraje.“ Penn v polovině 90. let radil prezidentu Billu Clintonovi a pomohl mu najít v několika případech společnou základnu pro kompromis s republikány.
Analytik John Fortier z American Enterprise Institute také připodobnil Obamu ke Clintonovi 90. let: „Tu dobu Clintonovy éry můžete nazvat triangulací. Prezident se teď nachází někde mezi republikánskou stranou a svými demokratickými kongresmany. Je to obtížná strategie, ale jestli ji zvládne, je to chytrý krok.“
Zdroje[editovat]
- Tato zpráva byla založena zčásti nebo zcela překladem zprávy Obama Tax Deal Angers Democrats, vydané společností Hlas Ameriky. Text všech zpráv Hlasu Ameriky je uvolněný jako volné dílo.