Přes 35 milionů španělských voličů rozhoduje o nové vládě

Z Wikizpráv
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Neděle

Předseda lidové strany Mariano Rajoy. Lidovci chtějí ve volbách uspět a nahradit současnou levicovou vládu. Ze všech opozičních stran mají nejvyšší potenciál takto učinit.

Po čtyřech letech se ve Španělsku konají opět volby do parlamentu. Svoji pozici obhajuje vládní socialistická strana PSOE (Partido Socialista Obrero Español - Socialistická strana práce Španělska), opozice (Partido Popular - lidová strana) se však snaží ze všech sil uspět. Podle informací deníku el País odvolili oba předsedové nejvýznamnějších stran již dnes dopoledne.[1]

Proti současnému premiérovi Zapaterovi však vůdce lidovců Rajoy nepůsobí v předvolebních diskuzích příliš výrazně; Zapatero také slibuje udržení současného kurzu a pokračování v boji proti terorismu. A právě to je ve Španělsku důležitým bodem. Těsně před volbami v roce 2004 pomohl dnes vládním socialistům podle mnoha pozorovatelů teroristický útok na vlaky příměstské dopravy v Madridu Cercanías a nádraží Atocha. Zatímco tehdejší Aznarova obhajující vláda slibovala pokračování tažení v Iráku, Zapatero vojáky sliboval stáhnout a také to po nástupu do funkce učinil. Kromě toho uzákonil v katolické zemi kontroverzní sňatky homosexuálů a zrušil povinné hodiny náboženství.

Předvolební kampaň byla krátká, trvala pouhých patnáct dní, a ještě byla předčasně ukončena[2] v pátek, neboť v Baskicku byl zavražděn jeden z radních za PSOE. Kromě obou hlavních stran, které vyzdobily ulice ve svých barvách, se o získání vlivu ucházejí i jiné strany, například katalánští nacionalisté - ti mají hned více stran (CIU, ERC). Menší strany jsou však považovány za outsidery klání a málokdy jejich výsledek překročí pět procent.[3]

Reference[editovat]

  1. Článek na elpais.com
  2. Článek na idnes.cz
  3. Tabulka s výsledky voleb z minulých let na elpais.com