Palestinci odmítli vyměnit zastavení výstavby osad za ano izraelskému židovskému státu

Z Wikizpráv
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pondělí

Zasedání Knessetu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nabídl prodloužení moratoria na výstavbu v židovských osadách na Západním břehu Jordánu, pokud by Palestinci souhlasili s uznáním Izraele jako židovského státu. Jeho nabídka přišla ve chvíli, kdy se jednání zprostředkovaná americkou diplomacií zastavila na mrtvém bodě právě kvůli osadám. Palestinská strana minulý týden oznámila, že se nevrátí k rozhovorům, poté, co Izrael odmítl prodloužit moratorium na výstavbu židovských osad, které vypršelo 26. září.

Netanjahu v proslovu ke Knessetu řekl, že pokud by palestinské vedení jednoznačně prohlásilo, že uznává Izrael jako národní vlast židovského národa, požádá vládu, aby prodloužila moratorium. Dodal, že očekává, že Palestinci vykonají kroky k budování důvěry a přesvědčí většinu Izraelců, kteří podle jeho slov v posledních deseti letech ztratili důvěru v palestinskou samosprávu.

Palestinci návrh okamžitě odmítli. Hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát řekl Hlasu Ameriky, že Netanjahuovy požadavky jsou nepřijatelné. „Nevidím vztah mezi jeho potřebou zastavit osidlovací aktivity okupační moci v souladu s mezinárodním právem a jeho požadavkem uznat jeho zemi a její náboženský charakter,“ řekl Irikát. „Uznali jsme stát Izrael tak, jak existuje, a nemůžeme postoupit dál. Ale fakt, že potřebuje zastavení výstavby, aby rozhovory pokračovaly, je jeho závazek.“

V minulosti Palestinci odmítli formálně uznat Izrael jako židovský stát z obavy, že by tím nastaly důvody k diskriminaci Arabů, kteří žijí uvnitř Izraele, a k odmítnutí práva na návrat palestinských uprchlíků, kteří museli opustit svůj domov po vzniku Izraele v roce 1948.

Palestinským cílem těchto rozhovorů je ustavení palestinského státu. Palestinci tvrdí, že izraelské osady neoprávněně zasahují do území, které má být součástí budoucího státu.

Mnoho Izraelců vyjadřuje své obavy, že by se nový palestinský stát mohl stát pro Izrael hrozbou. Poukazují na to, co se stalo v Pásmu Gazy poté, co jeho území Izrael uvolnil pod palestinskou správu v roce 2005. Tehdy tam převzala moc militantní organizace Hamás, která má ve svém programu zničení izraelského státu.

Zdroje[editovat]