Podle odborářů se stávky zúčastnilo 148 tisíc lidí

Z Wikizpráv

Středa

Kvůli stávce nefungoval ani Okresní soud v Ostravě

Dnešní stávky zaměstnanců v české státní správě se zúčastnilo podle informací odborářů 148 tisíc lidí. Největší podíl měli zaměstnanci ve zdravotnictví a školství. Důvodem stávky, která se stala největším masovým protestem v Česku od roku 1989, byl odpor proti škrtům v rozpočtu, které mají ušetřit 10 procent i na nákladech na platy státních zaměstnanců.

Byť se jednotlivé regiony lišily v míře, v celé České republice byl omezen provoz zejména školních zařízení, zvláště školních jídelen, nemocnice byly v provozu jako o víkendu, zavřené byly některé soudy, muzea nebo úřady. Stávku podpořili i policisté nebo hasiči, kteří se aktivně ze zákona stávky zúčastnit nemohou. Naopak zemědělci blokádu silnic na poslední chvíli odvolali.

Účastníci stávky se sešli na demonstracích ve dvou desítkách měst. V Praze se jí zúčastnilo podle odhadů policie na tisíc lidí, v Brně podle odhadu ČTK kolem dvou tisíc, odhady odborářů byly vyšší. Celkem odboráři očekávali, že se demonstrací po celé republice zúčastní na 40 tisíc lidí.

Premiér Petr Nečas už v úterý prohlásil, že vláda nátlaku odborářů neustoupí. Ministr zdravotnictví Leoš Heger dnes řekl, že zdravotníci neměli důvod stávkovat, protože jich se změny v platové tabulce týkat nebudou. Zdravotnictví zároveň stále hrozí hromadná vlna výpovědí kvůli protestní akci „Děkujeme, odcházíme“.

Prezident Václav Klaus označil stávku v době, kdy jsou rozpočtové škrty nezbytné, za nezodpovědnou a za „ukazování odborářských svalů“. Stávku naopak podpořil předseda Senátu Milan Štěch.

Bleskový průzkum veřejného mínění provedený agenturou Factum Invenio ukázal, že se stávkou souhlasí 54 procent lidí, proti bylo 37 procent Čechů.[1]

Politici reagovali i věcně[editovat]

Politici podle všeho zkoordinovali s termínem stávky některá svá rozhodnutí. Vláda se sešla večer před stávkou a schválila změny tarifních platů. Součástí vládního opatření je i zavedení smluvních platů. S výjimkou školství se ruší automatické platové postupy mezi tarifními třídami podle odpracovaných let.[2] Tento návrh patřil mezi klíčové vládní kroky, proti kterým odbory protestovaly.

Sociální demokraté právě poslali Ústavnímu soudu tři podání. Dvě z nich se týkají úsporných zákonů o státní podpoře stavebního spoření a o snížení sociálních příspěvků, které podle nich vláda prosadila ve sněmovně v neoprávněně vyhlášeném stavu legislativní nouze, a také již dříve přijatého zákona o zrušení nemocenské v prvních třech dnech nemoci.[3]

Naopak předsedové poslaneckých klubů vládních stran se obrátili na vládu s kritikou, že postupuje příliš liknavě a bez jasně stanovených časových mantinelů. V oficiálním dopisu vládu vyzvali, aby urychlila předkládání návrhů reforem. Hlavní reformy důchodů, daní, vědy, školství a zdravotnictví je podle nich třeba přijmout tak, aby začaly platit na začátku roku 2012.[4]

Zdroje[editovat]

  • Stávkovalo nás 148 tisíc, tvrdí odboráři. Do ulic přišla sotva desetina. iDNES.cz [online]. 2010-12-08 [cit. 2010-12-08]. Dostupné z: [5].
  • Ministr zdravotníkům: Nemáte důvod stávkovat, platy se snižovat nebudou. iDNES.cz [online]. 2010-12-08 [cit. 2010-12-08]. Dostupné z: [6].
  • Proti šrtům prý stávkovalo 150.000 lidí, dopad nebyl velký. České noviny [online]. 2010-12-08 [cit. 2010-12-08]. Dostupné z: [7].
  1. Většina lidí stávku státních zaměstnanců podporuje. Novinky.cz [online]. 2010-12-05. Dostupné z: [1].
  2. Smluvní platy jsou tu, vláda schválila změnu platových tarifů. ČT24 [online]. 2010-12-07. Dostupné z: [2].
  3. Ústavní soud bude řešit škrty u stavebního spoření i výši nemocenské. iDNES.cz [online]. 2010-12-08. Dostupné z: [3].
  4. Poslanci koalice zaútočili na vládu: Zdržujete reformy! Jen o nich mluvíte. iHNed.cz [online]. 2010-12-08. Dostupné z: [4].