Ruský ministr zahraničí vyhrožuje Ukrajině válkou

Z Wikizpráv

Středa

Dům v Cchinvali po rusko-gruzínském konfliktu

Ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace „budou chránit zájmy ruských občanů a rychle reagovat na ty, kteří je porušují“. S tím, že mezinárodní právo tím nebude porušeno. Vyjádřil, že Rusko bude reagovat ozbrojeným útokem na Ukrajinu v případě ohrožení práv rusky mluvících osob na území Ukrajiny.

Situaci na Ukrajině ministr přirovnal k situaci v Jižní Osetii, kde Ruská federace vyslala pozemní jednotky do Gruzie a v krátké válce obsadila část území jiného státu. Gruzie sice není jediná země, s kterou vedlo Rusko v posledních několika letech válku, avšak jde o příklad jasného vítězství tankových jednotek Ruské armády.

Ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov také prohlásil, že Ruská federace nikdy nepopírala, že stahuje vojska k hranicím s Ukrajinou.

Armádní generál v záloze Jiří Šedivý připomíná, že Rusko s poměrně velkou úspěšností ovlivňuje státy, které byly ve sféře vlivu Sovětského svazu. Zmiňuje období, kdy se v České republice diskutovala možnost vybudování radaru protiraketové obrany USA, a připomíná politický tlak i otevřené vyhrůžky Ruska útokem na zařízení. Výsledek bylo dosažení cíle, který si ruské vedení vytknulo. Připojení východní Ukrajiny podle generála Šedivého není v zájmu Ruska.[1]

Jižní Osetie, rok 2008[editovat]

Gruzie před konfliktem v roce 2008 obviňovala Rusko z vyzbrojování separatistů a na straně separatistických ozbrojenců bojovaly i osoby z Ruské federace. Zástupci Ruské federace prohlašovali, že sice podporují územní celistvost Gruzie, ale také brání zájmy svých občanů. Mnoho Jihoosetinců získalo v té době ruské pasy. V srpnu 2008 Gruzie zahájila vojenskou operaci s cílem získat zpět nadvládu nad Jižní Osetií. Zahrnovala i bombardování města Cchinvali. Rusko na to zareagovalo vysláním tankových jednotek, které pak překročily i jihoosetinsko-gruzínské pomezí a operace ukončily až po několika dalších dnech.

Jižní Osetie po válce následně vyhlásila nezávislost na Gruzii a Rusko a několik dalších států ji uznalo, většina států ale nadále považuje Jižní Osetii za součást Gruzie. Jižní Osetie je fakticky území zcela závislé na Ruské federaci, vedení Jižní Osetie podporuje politiku Ruské federace a má záměr území připojit k Ruské federaci.

Zdroje[editovat]

  • Příměří skončilo! Rusko pohrozilo Ukrajině vojenským zásahem. tn.nova.cz [online]. 2014-04-23 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: [1].
  • Lavrov pohrozil útokem na Ukrajinu v zájmu tamních Rusů. Český rozhlas [online]. 2014-04-23 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: [2].
  • Лавров: Россия быстро ответит на угрозы. dni.ru [online]. 2014-04-23 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: [3]. (rusky)
  • South Ossetia: Rise of a new Politics and Foreign Policy. crisisgroup.org [online].  [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: [4]. (anglicky)
  • Russian tanks enter South Ossetia. BBC [online]. 2008-08-08 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: [5]. (anglicky)
  • Osetinci – jeden národ rozdělený hranicí do dvou států. Novinky.cz [online]. 2008-08-08 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: [6].
  1. ŠEDIVÝ, Jiří. Rusko nepotřebuje posouvat hranici na západ [blog]. iDNES.cz, 2014-04-03. Dostupné online. (česky)