Sonda MESSENGER se stala novým kráterem na tváři Merkuru

Z Wikizpráv
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Čtvrtek

Umělecká představa sondy MESSENGER nad povrchem Merkuru
Na pravo se nachází poslední snímek povrchu Merkuru, který sonda MESSENGER před srážkou s planetou pořídila a odeslala zpět na Zemi. Průměr snímku je přibližně 1 km a rozlišení dosahuje 2,1 metru na pixel.

30. dubna 2015 došlo k plánovanému dopadu americké planetární sondy MESSENGER na povrch Merkuru a to rychlostí téměř 4 km/s. Dopadem tak vznikl první impaktní kráter na této planetě vytvořený člověkem a současně tak skončila velice úspěšná mise, která významně změnila naše představy o tom, jak Merkur vznikl a jak se v průběhu času vyvíjel.

Americká sonda MESSENGER odstartovala na svou cestu již v roce 2004, načež proletěla kolem několika planet, než se definitivně dostala v roce 2011 na oběžnou dráhu Merkuru. Od příletu začal MESSENGER s výzkumem světa vystaveného rozmarům Slunce. Do svého zániku oběhl MESSENGER Merkur 4104 krát, během čehož pořídil téměř 290 tisíc snímků a přes 35 miliónů laserových měření výšky povrchu. Od začátku do konce sonda fungovala naprosto skvěle a pro NASA tak byla velkým úspěchem.

Důvodem zániku sondy bylo nakonec vyčerpání paliva (a i všech ostatních kapalin, jako například chladícího hélia, které ve snaze prodloužit životnost sondy inženýři vypustili do okolního prostoru). MESSENGER tak nezemřel kvůli závadě na přístrojích či nedostatku elektrické energie, ale na tom, že inženýři již nebyli nadále schopni korigovat oběžnou dráhu sondy. Kvůli blízkosti Slunce bohužel nebyla oběžná dráha sondy kolem Merkuru dlouhodobě stabilní, bylo potřeba pravidelně provádět korekce dráhy ve snaze udržovat výšku oběhu v bezpečné vzdálenosti od povrchu planety. Sonda proto vysílala na Zemi vědecká data i v době, kdy jsme věděli, že je konec a že se sonda nezadržitelně blíží ke srážce s povrchem Merkuru. Sonda tak ještě těsně před dopadem odeslala zpět na Zemi snímek s nejlepším rozlišením, který kdy byl na Merkuru pořízen.

Nicméně s vyčerpání paliva i ostatních kapalin byl osud sondy zpečetěn. K nevyhnutelnému došlo 30. dubna 2015 a to na odvrácené straně planety v oblasti ležící severně od impaktní pánve Shakespeare. Tato impaktní pánev má přibližně 400 km v průměru a je vyplněna hladkými pláněmi vzniklými pravděpodobně výlevem lávy. Dle znalosti dráhy sondy a výškového profilu povrchu Merkuru se usuzuje, že sonda narazila do malého hřebenu, který v této oblasti vystupuje do výšky několika sta metrů.

Zdroje[editovat]