Výstava Srdečný pozdrav z Olomouce

Z Wikizpráv

Čtvrtek

Výstavu na vernisáži uvedli ředitel Vlastivědného muzea Břetislav Holásek (vpravo) a kurátorka muzejních sbírek pohlednic Hana Jakůbková (vlevo).

Vlastivědné muzeum v Olomouci otevřelo v 17 hodin výstavu dobových pohlednic nazvanou Srdečný pozdrav z Olomouce, která má připomenout letošní 120. výročí nejstarší pohlednice v muzejních sbírkách. Výstavu na vernisáži uvedl ředitel muzea Břetislav Holásek a kurátorka muzejní sbírky fotografií a pohlednic Hana Jakůbková, která je současně autorkou koncepce a scénáře výstavy.

Podle jejího sdělení se po určitém váhání rozhodla pohlednice poskládat nikoliv chronologicky, ale topograficky, takže diváka provedou postupně ulici vedle ulice po většině staré Olomouce. Procházka vede od dnešního Horního a Dolního náměstí, přes třídu Svobody, Smetanovy sady, bývalou Úřední čtvrť, Sokolskou ulici, ulici 1. máje až k železničnímu nádraží. Poslední panel pak je věnován uměleckým pohlednicím vydaným místním knihkupectvím Romualda Prombergra. Mnohé z těchto pohlednic jsou vůbec prvními snímky některých ulic či budov nebo zachycují převratné zavedení tramvajové dopravy ve městě. Některé budovy z pohlednic dnes již neexistují.

Výstava pohlednic v Mánesově sále Vlastivědného muzea v Olomouci. Uprostřed vývěsní štít c. k. poštovního úřadu a pod ním šavle a čepice poštovního úředníka.

Vlastivědné muzeum v Olomouci vlastní ve svých sbírkách kolem 40 000 pohlednic, z nichž se však na výstavu v Mánesově sále dostal jen zlomek – něco přes 300 černobílých či kolorovaných pohlednic města buď vydaných olomouckými knihkupci či papírníky, nebo ze zahraniční produkce především německých nakladatelství. Všechny vystavené pohlednice pocházejí z přelomu 19. a 20. století, někdy označovaného za zlatý věk pohlednic. Jde o tvz. dlouhé adresy, tj. pohlednice formátu 9×14 cm, které měly na přední straně jak fotografii, tak i místo pro sdělení odesílatele, zatímco celá zadní strana byla určena pro poštovní adresu. Tento typ pohlednic skončil na území Rakouska-Uherska vládním výnosem 25. listopadu 1904, kdy přední stranu zcela ovládl obrázek a sdělení se přemístilo na stranu rubovou, kde se mu dostalo prostoru zkrácením místa pro adresy, jak to známe dnes.

Hosté vernisáže si prohlížejí vystavené dobové pohlednice, tzv. dlouhé adresy.

Z konkrétních zajímavých exponátů zaujmou především světlotiskové montáže záběrů skupin rozverných postav, takzvané noční pohledy, které byly módní mezi lety 1897 až 1899, komické výjevy vydané u příležitosti zavedení tramvajové dopravy v roce 1899 nebo hebrejské přání k novému roku. Kromě toho lze na výstavě vidět i jiné exponáty s poštovní tematikou, jako kabátec poštovního zřízence, vzor 1902, vývěsní štít c. k. poštovního úřadu, pravděpodobně z 2. poloviny 19. století, fotografii vrchního poštovního tajemníka v Olomouci Petra Studeného z přelomu 19. a 20. století, čepici se štítkem poštovního zřízence, vyrobenou někdy po roce 1910, šavli k uniformě poštovních úředníků, vzor 1899, či malovaný vývěsní štít pojezdného (stájového) poštovního úřadu z 2. poloviny 19. století.

Výstava potrvá do 8. února 2015.

Zdroje[editovat]

Čtete zprávu, která vznikla jako původní zpráva redaktora Jan.Kamenicek (diskuse, příspěvky), který ručí za její pravdivost. Pokud se vaše informace o události liší, Wikizprávy uvítají, pokud je s uvedením zdrojů doplníte či uvedete na diskusní stránce.

Externí odkazy[editovat]