Přeskočit na obsah

Většina Pákistánců považuje Spojené státy za nepřítele

Z Wikizpráv
Američtí vojáci přivážejí do Pákistánu i pomoc, přesto jim Pákistánci nevěří

Pátek

Přibližně šest z deseti Pákistánců považuje Spojené státy americké za nepřítele, je proti válce v Afghánistánu a stále méně se zabývá hrozbou ze strany Talibánu a Al-Kaidy. Ukázal to nový průzkum, jehož výsledky vydalo tento týden americké výzkumné středisko Pew Research Center. Potvrzuje, že navzdory intenzivnímu americkému úsilí směřovanému ke komunikaci a miliardám dolarů vyplaceným na pomoc jsou stále Pákistánci skeptičtí, pokud jde o záměry Washingtonu.

Podle šéfa střediska Andrewa Kohuta zůstává celkový obraz Američanů v Pákistánu velmi negativní: „Spolu s Turky a Egypťany dávají Pákistánci Spojeným státům nejnižší známky mezi dvaceti zeměmi, na které jsme se tázali. A globální popularita prezidenta Obamy do Pákistánu nedosahuje. Když se ptáme na Spojené státy ještě konkrétněji, většina odpovídá, že považuje Spojené státy za nepřítele Pákistánu, nikoli za jeho spojence.“

Kohut dodává, že určitá nedůvěra vychází z úzkých vztahů Washingtonu k Indii, kterou 53 procent respondentů považuje za největší hrozbu pro Pákistán. „Vážné obavy, které Pákistánci mají ze Spojených států, souvisejí s obavami, které mají Pákistánci z Indie. Ve skutečnosti se Pákistánci mnohem víc bojí vnějšího nebezpečí ze strany Indie než vnitřních hrozeb od extremistických skupin.“

Určitou roli hraje také minulost. V průběhu 80. let Spojené státy spolupracovaly s Pákistánem a společně podporovaly afghánské partyzány, kteří bojovali se sovětskou armádou. Když se ale sovětské síly z Afghánistánu stáhly, americká podpora náhle skončila.

Američané usilují o znovuzískání důvěry

[editovat]
Robert Gates (vpravo) na inspekční cestě do Afghánistánu

Americký ministr obrany Robert Gates včera řekl na tiskové konferenci, že Washington dál usiluje o znovuvybudování důvěry, kterou v následujících letech ztratil. „Jednou z výzev, které čelí Spojené státy v Afghánistánu i v Pákistánu, je, že si tyto země živě pamatují, jak jsme region v roce 1989 opustili a oni se museli se svou vlastní bezpečnostní situací vyrovnávat sami.“

V průběhu posledních pěti let uvolnil pro pomoc Islámábádu 7,5 miliardy dolarů, aby si získal podporu civilistů, kteří jsou nedůvěřiví vůči americkému boji proti extrémistům v Pákistánu a vůči americké válce v sousedním Afghánistánu. Jenže navzdory této výši prostředků jen 17 procent Pákistánců má na Spojené státy pozitivní názor a jen 11 procent je považuje za partnera.

Pákistánci navíc výrazně nesouhlasí s americkou válkou v Afghánistánu a pouze čtvrtina respondentů se domnívá, že návrat Talibánu k moci v Afghánistánu by byl špatný pro jejich zemi. „Ve srovnání s názory z roku 2009 je vidět prudký pokles obav z toho, že by moc mohli převzít extrémisté,“ řekl Andrew Kohut. „Strach z Talibánu je méně rozšířený a také obava z Al-Káidy je výrazně nižší než v roce 2009.“

Pákistán vede své vlastní operace proti bojovníkům Talibánu, kteří pokračují v sérii sebevražedných útoků na pákistánské cíle. Navzdory vojenským operacím proti extrémistům v údolí Svát a v Jižním Vazíristánu čelí Pákistán výtkám Washingtonu i Kábulu, že má v boji proti terorismu víc.

Podle ankety je pouze minimum Pákistánců spokojených se situací v jejich zemi. Ze dvou tisíc respondentů, kteří odpovídali na otázky ankety v dubnu, 84 procent prohlásilo, že je nespokojeno se stavem své země, a pouze pětina měla pozitivní názor na svého prezidenta Asifa Alího Zardárího. Špatné výsledky ovlivňovaly zejména obavy z terorismu, kriminality, politické korupce, slabé ekonomické situace a pokračujících sporů s Indií o Kašmír.