V Olomouci začala výstava Chrám věd a múz

Z Wikizpráv
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pátek

Zástupce ředitelky Vědecké knihovny v Olomouci Miloš Korhoň uvádí výstavu Chrám věd a múz na vernisáži ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Výjimečnou výstavou nazvanou Chrám věd a múz slaví letos na jaře Vědecká knihovna v Olomouci své 450. výročí založení. Výstava, která ve dvou hlavních expozicích v prostorách Vlastivědného muzea v OlomouciMuzea umění Olomouc představuje veřejnosti to nejzajímavější ze svých sbírek, byla zahájena včera ve večerních hodinách slavnostní vernisáží a potrvá do 12. června 2016.

Vernisáž v sále Václava III. ve Vlastivědném muzeu uvedl zástupce ředitelky Vědecké knihovny Miloš Korhoň, který mj. poděkoval Olomouckému kraji za podporu při organizaci a financování výstavy. Dále představil výpravný katalog a také nově vydanou knihu o dějinách knihovny. Ředitelka Vědecké knihovny Jitka Holásková ve svém proslovu především shrnula bohatou historii této instituce, zdůraznila jedinečnost jejího uceleného fondu a vyjádřila naději, že se v dohledné době podaří pro knihovnu postavit nový depozitář. Ten současný se totiž nachází hlavně v sousedním Červeném kostele a potřebám knihovny již dlouho nepostačuje. S tím souhlasil i náměstek hejtmana Olomouckého kraje Radovan Rašťák (ČSSD), který vzpomenul nerealizovaný projekt nových depozitářů architekta Lubomíra Šlapety ze 70. let minulého století a současně prohlásil, že se začíná pracovat na projektu novém. S Červeným kostelem se do budoucna počítá jako s místem pro kulturní aktivity knihovny. Mnoho zdaru knihovně v průběhu výstavy i v jejím dalším snažení dále popřáli olomoucký arcibiskup Jan Graubner, rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller a náměstek primátora města Olomouce Pavel Urbášek (ČSSD).

Vernisáž navštívil také olomoucký arcibiskup Jan Graubner (zcela vlevo).

V expozici umístěné v sále svaté Kláry Vlastivědného muzea se autoři snažili postihnout především historii knihovny. Vystaveny jsou zde např. exponáty z tzv. jezuitského dědictví a návštěvníci jsou seznámeni s tím, jakou roli při budování knihovního fondu sehrálo právo povinného výtisku, jak ho ovlivnila cenzura či kdo byli významní mecenáši knihovny. Mezi stěžejními vystavenými exponáty lze vidět například převratný spis De revolutionibus v prvním vydání z roku 1543, v němž Mikuláš Koperník poprvé představil svůj heliocentrický model sluneční soustavy, neméně zásadní spis De humani corporis fabrica Libri septem z roku 1568, v němž Andreas Vesalius podrobně popisuje dobové znalosti o lidské anatomii, nebo atlas významného vlámského kartografa Gerharda Mercatora. Na výstavě nechybí ani různé zajímavé regionálie, jako Prostonárodní Holomoucké nowiny z let 1848 a 1849, či nejstarší známá turistická mapa Jeseníků.

Olomoucký misál. Kolorovaný a zlacený kánonový list, zobrazující Marii a Jana pod ukřižovanýcm Kristem, je připisovaný Lucasi Cranachovi.

Sál svaté Kláry nebyl pro expozici vybrán náhodou. Jde totiž o prostory bývalého kostela svaté Kláry, ve kterém olomoucká knihovna v 19. století sídlila. Tehdy do knihovního inventáře patřily také různé barokní glóby či numismatická sbírka, která nyní byla rovněž vystavena.

Navazující expozice v Muzeu umění, které s Vlastivědným muzeem těsně sousedí, představuje nejstarší knihovní památky, včetně nejstaršího kodexu, evangeliáře z počátku 11. století, Bible olomoucké, Bible boskovické, Evangeliáře zábrdovického, Graduálu louckého a mnoha dalších. Velmi atraktivním exponátem je rukopisná mapa světa z konce 15. století.

Tyto hlavní expozice jsou ještě doplněny výstavou ve vlastní budově Vědecké knihovny, představující některé významné osobnosti, které zde pracovaly.

Knihovna byla v Olomouci založena ve 2. polovině 16. století jezuity jako součást nově založené koleje. Když byl jejich řád roku 1773 zrušen, byla prohlášena za veřejnou univerzitní knihovnu a do roku 1935 fungovala jako hlavní moravská zemská knihovna. V současné době spravuje fond obsahující více než 2,1 miliónu knihovních jednotek.

Zdroje[editovat]

Čtete zprávu, která vznikla jako původní zpráva redaktora Jan.Kamenicek (diskuse, příspěvky), který ručí za její pravdivost. Pokud se vaše informace o události liší, Wikizprávy uvítají, pokud je s uvedením zdrojů doplníte či uvedete na diskusní stránce.

Externí odkazy[editovat]