Ve Velkém divadle obnovili balet Plameny Paříže

Z Wikizpráv
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pátek

Dobytí Bastily na obrazu Jeana-Pierra Houëla

Balet Plameny Paříže, jehož originální verze měla v tehdejším sovětském Leningradě premiéru v roce 1932, se vrátil na světlo světa novým uvedením v moskevském Velkém divadle. S původní hudbou skladatele Borise Asafjeva nastudoval příběh z Velké francouzské revoluce Alexej Ratmanskij.

V hlavních rolích tančí Maria Alexandrovová a Natalia Osipovová a jejich mužské protějšky Alexandr Volčkov a Děnis Savin. Legendární sólistka Ljudmila Semeňaková ztvárnila roli Marie Antoinetty. V představení vystupuje celkem 140 účinkujících.

Osipovová potvrdila, že pro tanečníky je představení velmi náročné. "Samozřejmě, že pro nás, klasické tanečnice, je to velmi těžké. Zapojují se úplně jiné svaly, navíc je třeba tancovat temperamentně, a tak se tělo unaví pětkrát víc," postěžovala si. Pro revoluční nadšení hledala těžko inspiraci Alexandrovová. Nakonec jí pomohlo nedávné mistrovství Evropy ve fotbale: "Viděla jsem tam spojení davů. To byla důležitá zkušenost, protože tohle nám v dnešní společnosti schází."

Autorem nové choreografie je umělecký vedoucí baletu Velkého divadla Ratmanskij, který původně chtěl vycházet z verze uvedené v roce 1965. I když se beztak ní mnoho nezachovalo, Ratmanskij pochopil, že ani ta nebyla vhodná pro současnou dobu. Vytvořil zcela nové libretto, ve kterém zvýraznil roli dvou hlavních postav - markýzy a rolníka, jejichž vztah přežije navzdory stavovským rozdílům, dokud ho nepřeruší nastupující revoluce a

Původní verze byla oblíbeným baletem Stalina, choreograf Vasilij Vainonen v libretu akcentoval boj prostého lidu s francouzskou buržoazií a tím ideologický rozměr díla, který v nynější inscenaci Ratmanskij odsunul do pozadí.

Zdroje[editovat]

  • BALTAEVA, Gulja. V Moskve zažgli "Plamja Pariža". Vesti.ru [online]. 2008-07-03 [cit. 2008-07-04]. Dostupné z: [1]. (rusky)
  • ČTK. V moskevském Velkém divadle vzkřísili sovětský balet o revoluci. Divadlo.cz [online]. 2008-07-03 [cit. 2008-07-04]. Dostupné z: [2].