Vládní úspory mohou zvýšit šikanu na pracovištích
Snahy vlády šetřit mohou podle předsedkyně Občanského sdružení proti šikaně Moniky Mrázové významně zvýšit míru šikany na pracovištích. Problematický je návrh snížení podpory v nezaměstnanosti osobám, které ukončí pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnance nebo dohodou se zaměstnavatelem. Tento návrh byl použit i v poslední volební kampani. Takové opatření ale může podstatně zvýšit výskyt šikany na pracovišti.
Již dnes se nevládní organizace potýkají s růstem případů šikany na pracovišti. Například Občanské sdružení proti šikaně, které dosud řešilo zejména šikanu související se školou a dětmi, dnes řeší mnohem víc případů šikany na pracovišti. „Tento růst dávám do přímé souvislosti se současnou hospodářskou krizí. Připravované vládni opatření situaci ještě zhorší,“ prohlásila Mrázová.
Záměrem vlády je zpružnění stávajícího trhu práce a usnadnění pohybu pracovní síly. Nyní může zaměstnavatel se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr dohodou a zaměstnanec se přihlásí na Úřadu práce. V případě zlepšení situace se zaměstnanec často vrací na původní místo. Pokud by ale v podobném případě zaměstnanec dostal jen část podpory v nezaměstnanosti, s dohodou o ukončení pracovního poměru logicky nebude souhlasit. U zaměstnavatele pak hrozí, že při představě, že by musel v případě výpovědi platit odstupné, začne vyvíjet na zaměstnance nátlak, aby tento přistoupil na dohodu, jinými slovy šikanuje.
Šikana na pracovišti – označovaná v cizině jako mobbing, bullying či speciální případ bossing (šikana od nadřízeného) – se vyskytuje v České republice již dnes a může mít zničující dopad na oběť s celoživotními následky.
Praktiky šikanování jsou různé, ať jde o poznámky o neschopnosti nebo nepotřebnosti, osobním výpady a vulgární nadávky, znevažování práce od kolegů nebo vedoucího a podobně. Stávají se i případy úmyslně špatného zadání úkolů, přičemž po vypracování následuje veřejná důtka a sankce. Důsledky šikany je nejen klesající spokojenost v práci, ale také klesající výkonnost a rostoucí chybovost. Dlouhodobý stres vyvolaný šikanou může vést až k psychickému zhroucení, které si může vyžádat nákladné léčení.
Zdroje
[editovat]Čtete zprávu, která vznikla jako původní zpráva redaktora 109.128.223.186 (diskuse, příspěvky) podle rozhovoru s předsedkyní OS proti šikaně M. Mrázovou, který ručí za její pravdivost. Pokud se vaše informace o události liší, Wikizprávy uvítají, pokud je s uvedením zdrojů doplníte či uvedete na diskusní stránce.