Účet zemětřesení v Acehu již přesáhl 25 tisíc obětí

Úterý 28. prosince 2004

Zatímco počet obětí ještě zdaleka není konečný, záchranáři spěchají v úsilí najít poslední přeživší a začíná i spěch v přípravách na nezbytné masové pohřbívání. Svědci označují tsunami, které po nedělním zemětřesení katastrofálně ničilo několik zemí Jihovýchodní Asie, jako největší přírodní katastrofu všech dob.

Mrtvých je již hlášeno více než 25 tisíc, z toho asi třetinu tvoří děti. Statisíce lidí zůstaly bez pomoci v oblastech bez čisté pitné vody a jiných věcí nezbytných k životu. Nejvíce obětí stále hlásí Srí Lanka, kde jejich počet vyskočil na dvojnásobných 12 tisíc. Navíc je tam zhruba milion lidí bez přístřeší a země oficiálně požádala o zahraniční pomoc.

Toho, že půjde o největší humanitární katastrofu, se bojí i zástupci mezinárodních organizací. Koordinátor nouzových záchranářských operací Organizace spojených národů Jan Egeland na tiskové konferenci v New Yorku řekl: „Obvykle zasáhne přírodní katastrofa jednu, dvě nebo tři země, ne osm nebo devět obrovských pobřeží jako tady. Už jsme zaznamenali větší vlny, ale žádné nezasáhly tolik lidí,“ dodal. Nepředstavitelnou rozlehlost zasažené oblasti označil za klíčový problém i ředitel asijsko-pacifického oddělení Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce Simon Missiri, nebo zástupci Světové zdravotnické organizace.

První zprávy dorážejí z Banda Acehu, hlavního města provincie Aceh. Tamní úřady zatím hlásí pět tisíc potvrzených obětí, ale toto číslo má rychle růst. Indonéský viceprezident Jusúf Kalla řekl, že se zúčastnil masového pohřbu 1500 těl. Voda podle reportérů zasáhla až 15 kilometrů do vnitrozemí.

Luxusní a oblíbená turistická střediska a hotely v Thajsku a okolí se změnily buď v márnice, nebo aspoň v nouzová záchranářská střediska.

Vláda Spojených států uvolní pomoc ve výši minimálně 15 milionů dolarů, oznámil ministr zahraničí Colin Powell.

Vědci a agentury, kteří se v oblasti zabývají sledováním zemětřesení a varováním před ním, si mezitím stěžují, že sice vydali varování před zemětřesením, ale neměli žádné nástroje k tomu, aby mohli varovat před následnou vlnou tsunami. Doktor Charles McGreary, ředitel Pacifického centra pro varování před tsunami v Honolulu, řekl: „Chtěli jsme něco udělat, ale bez náležitého plánu, bez efektivních cest jak vydat varování a jak podle něj postupovat.“ Při lepších nastavených procesech mohly být zachráněny zejména oblasti v Africe, kde bylo dost času varovat před příchodem katastrofy.

Toto je historická zpráva.

Vychází jen z tehdejších zdrojů a může obsahovat informace, které byly později vyvráceny, nebo hodnotit událost překonaným způsobem.

Pro doplnění kontextu doporučujeme vyhledat další informace ve Wikipedii, v sekci Související zprávy, v seznamu zpráv na tuto zprávu odkazujících nebo v kategoriích, které sdružují související zprávy.

Historické zprávy jsou takové zprávy, které byly napsány s odstupem větším než týden od události – nepíše se však o událostech, které se staly před rokem 1800.

Související zprávy

27. měsíce 2004 – Počet obětí zemětřesení v Indonésii roste, zasaženy velké oblasti

Zdroje

MYDANS, Seth. Toll in Undersea Earthquake Passes 25,000; A Third of the Dead Are Said to Be Children. New York Times [online]. 2004-12-28 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: [1]. (anglicky)
LIPTON, Eric. Aid Agencies Go to Work as Tasks Continue to Mount. New York Times [online]. 2004-12-28 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: [2]. (anglicky)
KAYAL, Michele; WALD, Mathew L.. At Warning Center, Alert for the Quake, None for a Tsunami. New York Times [online]. 2004-12-28 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: [3]. (anglicky)