Abelovu cenu za rok 2013 získal Pierre Deligne

Z Wikizpráv
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pátek

Pierre Deligne v roce 2005

Norská akademie věd oznámila ve středu laureáta Abelovy ceny za rok 2013. Stal se jím Pierre Deligne, který pracuje v oblasti algebraické geometrie. Akademie mu cenu udělila za „převratné příspěvky v oblasti algebraické geometrie a jejich přetvářející dopad na číselnou teorii, teorii reprezentací a příbuzné obory“. Výrazným Deligneovým úspěch byl například důkaz čtvrté Weilovy domněnky v roce 1974, která se týká vlastností Riemannovy funkce zeta. Souvisí s prvočíselnou funkcí a také s dosud nedokázanou slavnou Riemannovou hypotézou. Během důkazu Deligne navíc rozvinul koncept l-adické kohomologie a navázal tak na práci svého učitele Grothendiecka. Za své úspěchy už byl několikrát odměněn různými nejvyššími oborovými oceněními, získal například v roce 1978 Fieldsovu medaili a v roce 2008 Wolfovu cenu.

V reakci na nejnovější ocenění, ke kterému se váže i finanční odměna ve výši v přepočtu zhruba 20,5 miliónu korun, Deligne uvedl: „Na matematice je krásná sama matematika. Ocenění jsou přídavek“.

Zdroje[editovat]

Tato zpráva byla založena zčásti nebo zcela překladem zprávy Norwegian Academy of Science and Letters awards Belgian mathematician Pierre Deligne with Abel prize of 2013 na anglických Wikizprávách.

  • ARON, Jacob. Shapely algebra breakthrough wins million-dollar prize. New Scientist [online]. 2013-03-20 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: [1]. (anglicky)
  • BALL, Philip. Belgian Mathematician Wins Abel Prize for Shaping Algebraic Geometry. Scientific American [online]. 2013-03-20 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: [2]. (anglicky)