Přeskočit na obsah

Ministr zakázal na syrských univerzitách šátky zakrývající celou tvář

Z Wikizpráv

Neděle

Dívka v niqábu

Syrský ministr školství vydal dekret, který zakazuje ženám v univerzitách nosit šátky, jež zakrývají jejich tváře. Rozhodnutí vyvolalo různorodou reakci. Ministr Gaít Barakat prohlásil, že zákaz vstupu na univerzitní půdu pro ženy, které nosí niqáb, bylo vyvoláno „požadavkem řady rodičů“. Tito rodiče podle něho nechtějí, aby jejich děti byly vzdělávány v „prostředí extrémismu“. Dekret následuje po jiném rozhodnutí, kterým bylo propuštěno na 1200 učitelek, které nosí ve třídě muslimský šátek. Úředníci tehdy zdůrazňovali, že Sýrie je sekulární společnost a že extrémismus je nepřijatelný.

Televize al-Arabíja citovala úředníka ministerstva školství, který prohlásil, že niqáb je „proti akademickým zásadám“ i proti „univerzitním regulím“. Označil jeho nošení za „ideologickou invazi“. Syrská vládní strana Baas na nedávném sjezdu odsoudila nošení niqábu.

Vloni vyvolalo v Egyptě rozhodnutí zakázat vládním zaměstnankyním nošení niqábu bouři protestů. Zesnulá hlava univerzity al-Ažar, šejk Muhamed Husajn Tantáví způsobil spory tím, že vyžadoval po studentkách dívčích škol, aby odložily niqáby.

Analytik Peter Harling ze střediska Crisis Group v Damašku cítí sám rozpor mezi vlastní sekulární tradicí a islámským fundamentalismem některých spojenců Sýrie: „Mysím, že v postoji Sýrie je zásadní protimluv. Na jedné straně jde o sekulární zemi, nebo aspoň režim, který je u moci, je ve své podstatě sekulární, a o zemi úzce spojenou se svou vlastní identitou. Myslím, že je poslední pevností sekularismu v celém regionu. Na druhé straně se Sýrie účastní regionálních trendů, které se navíc snaží posilovat tím, jak podporuje různé militantní skupiny, což jí dává i islamistický nádech.“ Podle Harlinga v současnosti sílí v Sýrii pocit, že je na čase bojovat proti extrémnějším formám islámu, než bude pozdě.

Menšinoví alavité, kteří jsou u moci, jsou více prozápadně orientovaní a méně tradicionalističtí než většinoví sunnité. Většina regionálních spojenců Sýrie včetně Iráku, hnutí Hizballáh v Libanonu nebo palestinského Hamásu, vykazuje militantní islamistické sklony.

Maral Haidostian, Armén vychovaný v Sýrii, poukazuje na to, že mnoho syrských menšin asi podpoří zákaz niqábu, ale že konzervativní muslimové budou proti. „Z mého pohledu to asi bude dobré pro ženy. Ale jak to bude podle muslimských žen, to nevím. Liberální ženy to budou hodnotit jako pozitivní, ale (konzervativní muslimská) komunita to možná bude těžko akceptovat. Nevím, jestli rodiče dovolí dívkám a ženám, aby navštěvovaly univerzitu odhalené. Tak se to může ženám zase vrátit.“

V posledních desetiletích dramaticky narostl počet syrských žen, které se oblékají podle islámských zásad. Většina pozorovatelů se domnívá, že to souvisí s tím, jak mnoho Syřanů pracovalo v zahraničí v konzervativních státech Perského zálivu.

Zdroje

[editovat]