Přeskočit na obsah

Protesty provázejí olympijskou pochodeň, bojkot olympiády v Pekingu ale nehrozí

Z Wikizpráv

Středa

Protestní transparent vyfotografovaný u trasy štafety s olympijským ohněm v Paříži

Poté, co v pondělí 7. dubna musela být zkrácena kvůli protestům trasa štafety s olympijským ohněm při své zastávce v Paříži, jednají všechny zainteresované strany o dalším postupu. Zatímco čínští pořadatelé a vedení olympismu je odhodláno pokračovat, hrozí také další zintenzivnění protestů.

Protestují za svobodu v Tibetu

[editovat]

Po nedávných událostech v Tibetu, kde čínská vláda s použitím ozbrojených sil přerušila násilné protesty proti okupaci regionu a probíhající likvidaci jeho svébytné kultury, zaměřili se příznivci hnutí na obranu lidských práv na probíhající světovou štafetu s olympijským ohněm před hrami, které v srpnu proběhnou v Pekingu. K prvnímu protestu člena organizace Reportéři bez hranic došlo už při ceremoniálu zapálení ohně v Olympii, dosud nejmohutnější protesty ale zasáhly pařížskou část štafety. Před sportovce s pochodní se opakovaně vrhali manifestanti, proti kterým zasahovala ochranka, došlo k několika pokusům pochodeň uhasit. Několikrát musela být pochodeň ukryta do autobusu a nakonec byla podstatná část cesty zrušena a pochodeň byla převezena na závěr své trasy.[1]

Další protesty se připravují na dnešní zastávku štafety s pochodní v americkém San Francisku.[2] Ve městě je jedna z největších čínských komunit v USA. Konala se tam už demonstrace, na které vystoupil např. jihoafrický arcibiskup a nositel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu, který řekl: „Doufali jsme, Číno, že olympijské hry pomohou vylepšit dodržování lidských práv ve vaší zemi. Stále doufáme.“[2]

Čína v oficiálních prohlášeních označila útoky na pochodeň jako zločin.[3]

Bojkot sportovců nehrozí, politický ano

[editovat]

Předseda Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge násilné činy demonstrantů odsoudil. Prohlásil, že „MOV si přeje, aby byl olympijský oheň respektován, protože je to důležitý symbol, který spojuje lidi“. Protestujícím vzkázal, že svou svobodu projevu nemají zneužívat k násilnostem. „Násilí nepřijímáme,“ dodal.[4] Násilí se ale podle svědků dopustili i příslušníci čínské ochranky pochodně.[5]

Rogge dementoval zprávu, že by vedení MOV mělo jednat o zkrácení trasy štafety a vynechání některých zemí.[2]

Rogge kritizoval Čínu za její kroky v Tibetu při jednání s pořadateli olympijských her. Řekl, že je „velmi znepokojen mezinárodní situací a tím, co se děje v Tibetu“.[6] Na svém osobním setkání s čínským premiérem Wen Ťia-paem ale o Tibetu nemluvil, jelikož prý upřednostňuje „tichou diplomacii“.[7]

Asociace národních olympijských výborů ANOC jednala o vzniklé situaci na svém zasedání v Pekingu a také vyzvala Čínu k rychlému a mírovému řešení událostí v Tibetu. Všech 205 národních výborů se ale shodlo na tom, že k bojkotu olympijských her není důvod.[8] ANOC také vyzval MOV, aby vypracoval jasná pravidla, jak mají postupovat sportovci, kteří chtějí v průběhu her vyjádřit svůj postoj k dodržování lidských práv v Číně.

Řada politiků ale nehodlá. K tomuto kroku vyzval v Paříži i ministr zahraničí České republiky Karel Schwarzenberg. Po jednání se svým francouzským kolegou Kouchnerem prohlásil, že „čistě reklamní událost, jakou je slavnostní zahájení olympiády v zemi, která se znovu ukázala jako diktatura, by (politici) neměli podpořit“. Podobný krok už oficiálně ohlásil polský premiér Donald Tusk, tíhne k němu i francouzský premiér Nicolas Sarkozy a další státní představitelé.[9]

Bojkot zahájení ze strany amerického prezidenta George W. Bushe požaduje čerstvě i kandidátka na prezidenta Hillary Clintonová.[10]

Odkazy

[editovat]
  1. Zpráva Aktuálně.cz
  2. 2,0 2,1 2,2 Zpráva iHNed
  3. Zpráva Týdne
  4. Oficiální zpráva Organizačního výboru OH 2008 - en
  5. Zpráva ČTK
  6. Zpráva Novinek.cz
  7. Zpráva International Herald Tribune - en
  8. Zpráva Sport.cz
  9. Zpráva Novinek.cz
  10. Zpráva ABC News - en

Související zprávy

[editovat]