Češi pohřbili svého prezidenta Havla

Z Wikizpráv
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pátek

Kvůli státnímu pohřbu zesnulého prezidenta Václava Havla se zastavil život v celém Česku. Země se v pravé poledne ponořila do minuty ticha, které ale na prezidentovu poctu rozezněly sirény a kostelní zvony. Oficiálním ceremoniálem v pražském chrámu sv. Víta za účasti mnoha význačných hostů vyvrcholil třídenní státní smutek.

Smuteční řeči pronesli arcibiskup pražský Dominik Duka, který celebroval zádušní mši, prezident Václav Klaus, bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, ministr zahraničí a Havlův exkancléř Karel Schwarzenberg a na závěr biskup, někdejší disident a Havlův přítel Václav Malý, který vedl samotný obřad posledního rozloučení. V první řadě lavic seděli vdova po zesnulém prezidentovi Dagmar Havlová s dcerou, jeho bratr Ivan Havel s manželkou a současný prezidentský pár Václav a Livia Klausovi.

Mezi hosty byla řada státníků v čele s prezidenty Francie, Německa, Slovenska, Slovinska, Kosova, Gruzie, Rakouska, Maďarska a dalších zemí, jordánským princem, britským premiérem Cameronem, předsedou Evropské komise Barrosem a předsedou Evropského parlamentu Jerzym Buzkem, přiletěl také britský expremiér John Major. Zvláštními hosty byli americký exprezident Bill Clinton s chotí, ministryní zahraničí Hillary, které s Havlem pojilo úzké přátelství. Svůj vzkaz nechal tlumočit i papež Benedikt XVI., zdůraznil, že prezident „bránil lidská práva v dobách, kdy byla lidu ve vaší zemi systematicky odpírána“. Přítomna byla česká vláda v čele se svým premiérem, bývalý předseda vlády Jan Fischer a přední zákonodárci.

Bojoval za svobodu i za pravdu[editovat]

Duka, který Havlův život označil za zázrak, zavzpomínal na okamžik jeho zvolení prezidentem v prosinci 1989, „jak Tě vítá kardinál Tomášek, stařec v tu chvíli dojatý k slzám, neboť se dočkal svobody, na kterou čekal jako kdysi Simeon na spásu“. Václav Klaus Havla označil za člověka, „na kterého budeme vzpomínat s vděkem, úctou a respektem“. Díky Havlovi se podle Klause upevnila v Češích myšlenka, že za svobodu stojí za to přinášet oběti. Schwarzenberg oproti tomu vyzdvihl další z klíčových Havlových pojmů – pravdu: „Právě o lásku a pravdu nesmíme nikdy přestat bojovat,“ řekl ministr zahraničí.

Rakev zahalená do státní vlajky nebyla položena na katafalk, ale spočívala symbolicky přímo na zemi. Mluvené slovo střídaly tóny Requiem Antonína Dvořáka v podání České filharmonie řízené Jiřím Bělohlávkem.

Na Hradčanském náměstí sledovaly pohřeb davy lidí, z nichž mnozí dorazili i z dalekých koutů republiky nebo i ze zahraničí. Statisíce lidí byly u obrazovek České televize, přenášely ho i některé zahraniční televizní společnosti. Při minutě ticha se mnohde zastavila veřejná doprava, na pět minut stály i hodiny pražského orloje. Ticho bylo i v éteru na vlnách stanic Českého rozhlasu. Dva dny před pohřbem byla rakev s Havlovými ostatky vystavena ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde se před ní přišly poklonit desetitisíce lidí, ještě před tím umožnila Havlova rodina rozloučení i v prostředí bývalého kostela sv. Anny, nyní sloužícím jako středisko Pražská křižovatka.

Po skončení smutečního obřadu v chrámu sv. Víta, který završily Svatováclavský chorál a státní hymna doprovázená 21 dělostřeleckými salvami vypálenými z vrchu Petřína, zamířila černá limuzína s prezidentovými ostatky do krematoria v pražských Strašnicích, kde v kruhu rodiny a Havlových blízkých přátel proběhl poslední soukromý obřad.

Dnem smutku v pátek uctilo památku Václava Havla také Slovensko.

Související zprávy[editovat]

Zdroje[editovat]

  • KOPECKÝ, Josef; WIRNITZER, Jan. Havlův život byl zázrak, za pravdu a lásku budeme bojovat, znělo chrámem. iDNES.cz [online]. 2011-12-23 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z: [1].
  • VÁLKOVÁ, Hana. Do mlčení zněly zvony, lidé na ulicích i v obchodech vzdali poctu Havlovi. iDNES.cz [online]. 2011-12-23 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z: [2].
  • ŠŤASTNÝ, Jiří. Ruzyni zaplnily vládní speciály, přivezly Clintonovy, Sarkozyho i Delona. iDNES.cz [online]. 2011-12-23 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z: [3].
  • jan. Odešel symbol boje za svobodu, znělo Svatovítským chrámem. ct24.cz [online]. 2011-12-23 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z: [4].
  • Klaus: S Havlem neodchází nutnost boje za svobodu. ct24.cz [online]. 2011-12-23 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z: [5].
  • ver. Lidé přišli říci "poslední sbohem". ct24.cz [online]. 2011-12-23 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z: [6].

Externí odkazy[editovat]