Wikizprávy:Zpráva

Zpráva je základní zpravodajský žánr, a proto také základní druh obsahu Wikizpráv. Toto doporučení shrnuje vlastnosti, které zprávy na Wikizprávách mají, i požadavky, které se na ně kladou. Při psaní zpráv na Wikizprávy byste měli mít toto doporučení na paměti, stejně tak vyznačuje přednosti i omezení Wikizpráv pro čtenáře.

Základní poučení

Všechny zprávy na Wikizprávách jsou dostupné k dalšímu šíření a upravování pod licencí Creative Commons – Uveďte autora. Zprávy na Wikizprávách dále mají přiměřeně dodržovat následující zásady:

• Ověřitelnost – zprávy na Wikizprávách by měly být ověřitelné. Určitou výjimku tvoří zprávy původní, za jejichž přesnost ručí autor, naopak zprávy historické musejí být ověřitelné z veřejně dostupného zdroje.
• Nezaujatost – zpravodajství Wikizpráv jako celku by mělo být nezaujaté a představovat všechny podstatné úhly pohledu na zobrazovanou událost.

Aktuálnost zpráv

Znakem každé zprávy je její aktuálnost v době vydání, z níž zároveň vyplývá její zastarávání v další době. Zpráva proto nemůže obsahovat informace, které nebyly v době jejího vydání známé. Na Wikizprávách se nacházejí zprávy aktuální k datu zprávy, určenému v textu zprávy pomocí šablony {{Datum}}.

Text zpráv na Wikizprávách se dodatečně neaktualizuje.

Každá zpráva by měla být napsaná pokud možno s datem zprávy, který odpovídá datu události, o které zpráva vypovídá. Zprávu je možné napsat s několikadenním odstupem, ať už se jedná o zprávu aktuální, nebo historickou. Nesmíte do ní ale vložit údaje, které ke zvolenému datu zprávy nebyly známé – nebo nebylo možné, aby byly veřejně známé. Pokud k datu zprávy nebyl odhalen pachatel nebo ještě nebyl konečný počet obětí neštěstí, neuvádějte je. Informaci je možné doplnit odkazem na související zprávu, popisující událost pomocí informací známých například o dva dny později.

Narazíte-li na zprávu, jejíž zásadní údaje jsou z hlediska dnešního stavu vědění nesprávné, zkontrolujte, zda byly správné údaje známé už v době definované datem zprávy. Pokud ano, můžete je opravit. Pokud ne, zvažte, zda není vhodné doplnit Wikizprávy další zprávou, která informaci uvede na správnou míru s datem zprávy, odpovídajícím okamžiku, kdy se údaj dostal ve správné podobě na veřejnost.

Podobně se zachází také s obrázky. U zprávy by neměl být obrázek, který nemohl existovat k datu zprávy. Podobně jako u údajů tedy není nutné, aby konkrétní použitý obrázek skutečně existoval, měl by ale být takový, jaký v té době existovat mohl. Není tedy možné použít například fotografii dostavěné budovy ke zprávě o tom, že se stavba teprve rozbíhá, nebo ke zprávě o čerstvě dohodnutém přestupu hráče do nového klubu jeho fotografii již v novém dresu apod.

Uvádění souvisejících zpráv

Zprávy na Wikizprávách sice vznikají obvykle časově odděleně (zachycují informaci v okamžiku jejího vzniku, ať už ihned, nebo dodatečně). Přesto by neměly představovat atomizované poznání. Je třeba dbát na to, aby zprávy, které spolu souvisejí, byly navzájem propojené. Tato potřeba vyniká zejména v souvislostí s nároky na aktuálnost, a přitom komplexnost a na nezaujatost zpravodajství celých Wikizpráv.

Do zpráv, které mají pozdější datum zprávy, by se tak měly doplnit do sekce Související zprávy pokud možno všechny takové zprávy, jejichž obsah pozdější zpráva nějak osvětluje, upřesňuje, hodnotí nebo uvádí do nových souvislostí.

Odkazy na související zprávy se vkládají pomocí šablony {{Související zpráva}}.

V případě, že na konkrétní úzce vymezené téma existuje příliš velké množství zpráv, je možné zvážit založení samostatné kategorie a do článků vkládat přímé odkazy jen na ty nejbližší zprávy.

Je vhodné odkazovat systematicky – na každou zprávu obsahující odkaz na zprávu související, by měl vést i zpětný odkaz (v tomto případě logicky nelze uplatňovat, že zprávy staršího data nemohou obsahovat odkaz na novější související zprávu).

Nezaujatost zpráv

Zprávy na Wikizprávách by měly být v zásadě nezaujaté a neprezentovat pouze jeden z úhlů pohledu (případně nějaký důležitý úhel pohledu nepomíjet). Podle běžných žurnalistických zásad ale není nutné trvat na tom, aby každá jedna zpráva byla nevyhnutelně zcela objektivní a obsahovala všechny dostupné úhly pohledu, potřebné objektivity je možné dosáhnout pomocí dalších zpráv.

V této souvislosti je třeba dodat, že Wikizprávám jako celku může v tomto směru přispět i Wikipedie.

Typy zpráv

Na Wikizprávách se nacházejí různé typy zpráv, které mají některé společné znaky podle způsobu svého vzniku, stáří apod.

• Denní přehledy
• Podrobné zprávy
  • Aktuální zprávy
  • Mimořádné zprávy
  • Historické zprávy

Aktuální, mimořádné i historické zprávy mohou zároveň spadat do kategorie Původních zpráv, je-li hlavním zdrojem informací redaktorův vlastní poznatek.

Denní přehledy

Denní přehledy jsou automaticky zakládané stránky ke každému dni, jež si kladou za cíl v tematicky děleném přehledu nashromáždit události daného dne, které jsou automaticky doplňovány o periodické informace, jakými jsou například jmeniny nebo státní svátky.

Denní přehled kromě periodických informací rozlišuje 2 typy zpráv:

• Podrobná zpráva
• Krátká zpráva

Jako podrobná zpráva se označuje odkaz na již existující aktuální, historickou, mimořádnou nebo původní zprávou (zkrátka zprávu, jíž je věnována samostatný článek), vztahující se k tomuto dni, pomocí šablony {{Podrobná zpráva}}, která také zařídí automatické vložení textu úvodního odstavce (na stránce zprávy obaleného v šabloně {{perex}}).

Krátké zprávy jsou pak prostředkem, jak zprávu do Wikizpráv zahrnout, v případě, že událost není příliš atraktivní, a tudíž často není k dispozici dostatek informací, aby jí bylo adekvátní věnovat samostatný článek, nebo přispěvatel nemá kapacity věnovat zprávě celý článek, ale chce ji do Wikizpráv uvést – v takovém případě se pak zcela samozřejmě může jiný redaktor rozhodnout, že krátkou zprávu nahradí zprávou podrobnou, uzná-li to za vhodné.

Samotná struktura denního přehledu je popsána na stránce Wikizprávy:Denní přehledy.

Aktuální zprávy

Aktuální zpráva je nejpřirozenějším základním typem zpráv na Wikizprávách. Vzniká v okamžiku zobrazované události nebo během několika dnů po ní. Pro účely Wikizpráv se za aktuální zprávu považuje taková, která byla napsána s maximálně týdenním odstupem. Zprávy napsané s více než týdenním zpožděním jsou považovány za historické.

Aktuální zpráva má tu výhodu, že ji lze obvykle snadno ověřit a z ověřitelných zdrojů snadno rozšiřovat.

Rozsáhlejší úpravy aktuálních zpráv po dni, ze kterého událost popisují, již nejsou příliš vítané. Avšak rozšíření kontextu se hodí vložit například na Wikipedii nebo do zcela nové, související zprávy.

Pokud byla aktuální zpráva zvláště stručná a v budoucnu vznikne zájem na jejím rozšíření, měla by být označena i šablonou {{historická zpráva}}, avšak stále by měla zachovávat princip, že uvádí pouze informace známé k datu zprávy (viz sekce Aktuálnost zpráv) – v tomto případě se nejedná o aktualizaci, nýbrž rozšíření. Takto se neupravují původní zprávy.

Rady, jak postupovat při tvorbě aktuální zprávy jsou na stránce Wikizprávy:Jak napsat zprávu.

Mimořádné zprávy

Mimořádné zprávy (anglicky Breaking news) jsou speciální typ zpráv, spoléhající se na co nejaktuálnější informace, zachycované během vývoje událostí. Mimořádnou zprávu by měl redaktor zakládat tehdy, kdy je přesvědčen, že se zprávu bude dařit udržovat přijatelně aktuální – v opačném případě ji lze předělat zpět na klasickou aktuální zprávu.

V závislosti na typu události může vývoj trvat v řádu hodin i dní. V případě, že jde o událost táhnoucí se v řádu týdnů či měsíců, je možné pro dynamická období vývoje situace založit vícero mimořádných zpráv a propojit je zvyklostmi aplikovanými i na ostatní zprávy (viz sekce Uvádění souvisejících zpráv). Titulek stránky by měl být psán ideálně v přítomném čase a zvolen tak, aby byl aktuální pokud možno po celou dobu vývoje situace (tudíž nezachycoval momentální stav, který za hodinu nemusí platit, ale vystihoval událost obecně). V případě nutnosti je možné mimořádnou zprávu přejmenovat se zachováním přesměrování.

Mimořádné zprávy jsou během vývoje označovány šablonou {{Mimořádná zpráva}}, po jeho ukončení pak šablonou {{Archivovaná mimořádná zpráva}}. Jsou velmi frekventované aktualizované, a proto je potřeba na ně dbát se zvýšenou pozorností.

Rady, jak postupovat při tvorbě mimořádných zpráv se nacházejí na stránce Wikizprávy:Mimořádné zprávy.

Historické zprávy

Historické zprávy jsou takové, které jejich autor vloží na Wikizprávy s odstupem větším než týden. Označují se od počátku šablonou {{historická zpráva}}, která by měla být vhodně vyplněna (zejména pokud jde o odkaz na Wikipedii). Historická zpráva musí vycházet pouze z tehdejších zpravodajských zdrojů. Připomínáme, že historické zprávy nemohou obsahovat informace, které nebyly známé k datu zprávy (viz sekce Aktuálnost zpráv).

I v historických zprávách se používá přiměřeně přítomný či budoucí čas, jako kdyby byly psané právě v den data zprávy. Je možné použít i autorskoprávně volné zprávy, u kterých doporučujeme přiměřeně modernizovat pravopis.

U historických zpráv se zvláštním způsobem zachází s požadavkem na nezaujatost. V mnoha případech je možné, že narazíte na dobové zpravodajské zdroje, které informaci o události záměrně zkreslují (např. v době války kvůli válečné propagandě). I zjevně manipulativní zdroj je možné (a v některých případech pro dokumentární účely vhodné) využít jako podklad pro napsání historické zprávy. V takovém případě je možné přistoupit k psaní zprávy dvěma způsoby:

1. Pokusit se zahrnout více pohledů do jedné zprávy a tím vyznění zprávy korigovat.
2. V případě, že by podobné spojování různých úhlů vedlo k nesmyslně nesourodému textu, je možné napsat dvě nebo více oddělených zpráv, které budou jednotlivě ale odkázat je navzájem v sekci Související zprávy.

V obou případech je zcela nezbytné popsat, z jakého okruhu pochází užitý zdroj (např. slovy „jak píší sovětská média“, „německá vláda uvedla“ apod.). Rovněž je takovou zprávu více než vhodné doplnit odkazem na Wikipedii, která ji uvede do příslušného kontextu a vysvětlí ji.

Na Wikizprávy se nevkládají historické zprávy s datem zprávy starším než 1. ledna 1800.

Zpravodajské zdroje pro účely historických zpráv jsou takové zdroje, které byly určené k šíření informací široké veřejnosti (dobová média). Při psaní zprávy je vhodné vycházet ze skutečně existujících zdrojů, ale není vyloučeno uvést ve zprávě informaci, u které je důvodný předpoklad, že v dobovém zpravodajském zdroji být mohla, byť tam uvedena není. Netýká se to tedy např. úředních, ale novinářům té doby běžně nedostupných informací, tajných a utajovaných informací apod. Berte ohled na fakt, že dostupnost některých informací se v různé době měnila (zejména v období cenzury a nesvobody tisku byly některé informace málo dostupné).

Při používání zdrojů můžete brát ohled na fakt, že některá média (zvláště ve starší době) nereagovala na zprávu ihned (tisk vychází často s jednodenním zpožděním). Zdroj by měl být použit pokud možno takový, který měl uzávěrku v den, jenž je uvedený jako datum zprávy, i když byl veřejně vydán třeba s dalším zpožděním.

Připomínáme i nutnost hlídat aktuálnost obrázku, aby nezachycoval novější situaci než je datum zprávy.

Původní zprávy

Tato kategorie nedělí zprávy podle typu obsahu, ale podle zdroje. Původními zprávami se tak mohou stát zprávy aktuální, mimořádné i historické. Vytvářejí originální obsah Wikizpráv. Opatřují se šablonou {{Původní zpráva}}, do které se doplňuje jméno autora. Ten ručí za její faktickou správnost. Ostatní editoři se mají pokoušet zprávu pokud možno ověřit, v případě sporu o faktickou správnost je možné původní zprávu smazat, nebude-li ověřena. Původní zpráva nemusí mít původní obrázek.

Související články

• Wikizprávy:Jak napsat zprávu