Mezinárodní soudní tribunál v Haagu posvětil osamostatnění Kosova

Z Wikizpráv
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mírový palác v Haagu, sídlo Mezinárodního soudního dvora

Čtvrtek

Jednostranné rozhodnutí Kosova vyhlásit v roce 2008 deklaraci na Srbsku odpovídá zásadám mezinárodního práva. Dnes to potvrdil Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, hlavní soudní orgán OSN. Nezávazné rozhodnutí tribunálu spustilo v kosovském hlavním městě Prištině pouliční oslavy. Kosovský premiér Hašim Tači označil ve Washingtonu, kde je na státní návštěvě, rozhodnutí za „nejlepší možnou odpověď pro celý svět“. Spokojenost s rozhodnutím vyjádřilo také americké ministerstvo zahraničí. Podle něj je teď čas, aby se Evropa „sjednotila pro společnou budoucnost“.

Očekává se, že, že verdikt, který soud přijal poměrem deseti hlasů proti čtyřem, uvolní cestu k tomu, aby další země formálně uznaly vládu v Prištině. Včetně Spojených států a více než 20 zemí Evropské unie dosud uznalo nezávislé Kosovo dohromady 69 zemí. Srbsko a jeho tradiční spojenec Rusko jsou v čele opozice proti tomuto kroku.

Vláda v Bělehradu požádala patnáctičlenný tribunál, aby vyhlášení nezávislosti posoudil. Argumentovala, že tento krok oslabil světový pořádek. Srbští právníci před soudem prohlásili, že pokud ten vyhlášení nezávislosti podpoří, stane se to nebezpečným precedentem, který posílí separatistická hnutí na celém světě.

Předseda soudu Hisaši Ovada, který dnes přečetl dlouhé rozhodnutí, ale prohlásil, že mezinárodní právo neobsahuje žádná omezení vůči takovým vyhlášením.

Srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić několik hodin po oznámení verdiktu soudu varoval před složitým obdobím, které bude následovat, a prohlásil, že jeho země bude pokračovat mírovými prostředky v boji o kontrolu nad svou bývalou provincií.

Před vyhlášením rozhodnutí americký viceprezident Joe Biden potvrdil telefonicky srbskému prezidentovi Borisi Tadićovi trvající americkou podporu kosovské nezávislosti. Biden požádal srbskou vládu, aby konstruktivně usilovala o vyřešení praktických problémů v Kosovu. Řekl, že taková spolupráce pomůže zlepšit životní podmínky lidem v Kosovu, Srbsku i na celém Balkáně.

Kosovo bylo od roku 1999 pod správou OSN. Ta následovala po 78denní bombardovací kampani NATO, která zastavila krvavé operace Bělehradu v tehdy srbské provincii. Vláda v Prištině vyhlásila oficiálně nezávislost 17. února 2008.

Související zprávy[editovat]

Zdroje[editovat]